Filip Šebesta: Republikánská tsunami nepřišla

11.11.2022 9:01 | Glosa

Denní glosa Filipa Šebesty

Filip Šebesta: Republikánská tsunami nepřišla
Foto: Archiv Filipa Šebesty
Popisek: Analytik Filip Šebesta

Výsledky amerických voleb do sněmovny reprezentantů, části senátu a voleb guvernérů, tzv. midterms, nejsou v okamžiku, kdy vznikají tyto řádky ještě zcela jasné. Jisté však je, že výrazné vítězství republikánů, se kterým se i na základě historických zkušeností z voleb v půlce mandátu úřadujícího prezidenta počítalo, se nedostavilo. Zdá se, že většina, které republikáni dosáhnou, pakliže se tak vůbec stane, bude velmi těsná, což v americké politice nemusí stačit. Republikáni čekali asi sebevědomější vítězství, a to i s ohledem na neuspokojivé výsledky vládnutí Bidenovy administrativy a zhoršující se ekonomické problémy, zejména vysokou inflaci a s ní rostoucí ceny energií a pohonných hmot.

Odpovídá tomu i popularita prezidenta Bidena v půlce volebního období, která podle dat agentury Pew Research dosahuje nízkých 38 %, což je tatáž míra popularity, jaké dosahoval ve stejném období svého mandátu jeho úhlavní politický soupeř Donald Trump. Jde o nejnižší míru popularity, jaké po dvou letech vládnutí americký prezident dosáhl od dob Ronalda Reagana. Ani přesto republikáni zřejmě smysluplnou alternativu tak mizernému vládnutí, jíž by Američané ve velkém uvěřili a způsobili by rudou tsunami, kterou strana očekávala, nepředstavili.

Dílčí postřeh. Americká demokracie je specifická. V něčem velmi zvláštní. I tak by ale asi leckoho mohlo překvapit, že demokraté v primárkách (ve kterých se vybírají kandidáti, kteří nakonec budou za stranu ve volbách kandidovat) významně finančně podporovali kandidaturu některých republikánských kandidátů. Cílem demokratů bylo, aby i s jejich finanční pomocí nominaci získali natolik „far-right“ kandidáti, že by v následných volbách byli pro středové voliče nevolitelní. Je to riskantní strategie ale také symbol vyprázdněnosti středové politiky, bezradnosti demokratické strany a její rezignace na pozitivní politický program.

Na šesti místech z třinácti, kde tuto strategii demokraté uplatnili a z primárek vzešel jimi podporovaný republikán, se jim, zdá se, tento risk vyplatil (či jim minimálně neuškodil) a demokratičtí kandidáti zde vítězí. Na podporu vybraných republikánů utratili demokraté podle Washington Post asi 53 milionu dolarů. Zatímco v nejednoznačných „swing“ distriktech či státech nemusel být efekt na výsledek voleb až tak zřetelný, například ve třetím Michiganském okrsku vítězí demokratický kandidát poprvé od roku 1993, zbývající tři michiganské okrsky jsou jasně republikánské, to už asi nějaká změna je.

Amerika je zkrátka jiná.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Zuzana Ožanová byl položen dotaz

náměstci

Dobrý den, nemyslíte, že není problém jen v počtu náměstků, ale celkově? Nač potřebujeme tolik ministrů, ale třeba i zákonodárců? Já myslím, že kdyby jich bylo třeba o 1/3 míň, klidně i o polovinu, nic by se nestalo. A vůbec nač je třeba tolik úředníků, poradců a bůh ví koho ještě? Není tohle cesta,...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Trump chce nižší daně, vyšší cla a škrty ve výdajích

9:44 Zbyněk Fiala: Trump chce nižší daně, vyšší cla a škrty ve výdajích

Za ministra financí vybral Donald Trump manažera, který pomohl zbohatnout Sorosovi.