Proč ten exkurz do říše zvířat? Asi proto, že Český lev je se svou současnou politikou osamocen, tedy bez Polska a Maďarska; a obklopen Angelou Merkelovou, Jean-Claudem Junckerem, Dimitrisem Avramopulosem, Fransem Timmermansem a jinými predátory z Evropské komise.

A aby nezůstalo jen u těch nedefinovaných a nedefinovatelných „evropských hodnot“ (v reálu zahraničních agenturních konstruktů), tak České republice už roky škodí z Lidového domu jakýsi křivý domorodec. Ten na Českého lva hází oštěpy nařízení z EU, pofiderních vizí brzkého přijetí eura, nových a nových norem, nařízení, atd. Snad až při vystupování z EU se dodatečně dovíme, kolik tajných „nevypověditelných“ smluv, bylo od vstupu do EU bez našeho vědomí podepsáno. Nyní se tento premiant dokonce rozdělil do tří osob. To už je vysoká magie ČSSD.

Pravdu nelze převlékat do politických hávů

Nedávno jsem kráčel kolem bývalého husitského kostela v Lidické v Ostravě-Vítkovicích. Teď je v něm Charitní dům sv. Benedikta Labbe. Je na něm viditelný nápis: Miluj pravdu, mluv pravdu. Drž se pravdy. Zkoušel jsem přemýšlet, nakolik Bohuslav Sobotka splňuje tyto požadavky, ale opakovaně se mi to nedařilo.

My sami to se sebou už dávno neumíme, jakýkoli zahraniční „vzor“ je paradigma, jakékoli marketové blbosti se meze nekladou, naopak je nadšeně podporována. Proč?, protože nejen nadnárodní firmy, ale i naši oligarchové pořád cítí možnost zbohatnout! To lze i na smetišti, Bohumil Hrabal to věděl, jenže neviděl východisko, snad i proto skočil z okna nemocnice, kde byl hospitalizován…

Hovoří se často o špatném ne/hospodárném státu, o ne/konání ve věcech prvořadé důležitosti, o cinknutých statistikách, o nešetřených trestných činech atd. Snad nejlépe to dosud vyjádřil bývalý dvojnásobný ministr spravedlnosti Jan Kalvoda v rozhovoru, který poskytl Lidovým novinám dne 22. července loňského roku.

Na otázku Jak hodnotíte obsazování klíčových mocenských postů ve státě vládními stranami? odpověděl takto:

Jako ukazatel bídy veřejného života a alarmující informaci pro voliče. Obměna těchto postů je v rukou exekutivy, ale musí se dít podle pravidel, a to i nepsaných. Nesmí masově zakládat nedůvěru občanů ve stát. Tato země odložila ambici stát se státem právním a demokratickým někdy v polovině 90. let, kdy dominantní ODS odmítla přijmout – detailně připravený zákon o státní službě. Zajistila tím vládním stranám na čtvrtstoletí možnost rvát se o obsazení exekutivy volným stylem.

Těch otázek i odpovědí bylo přirozeně více a patrně není od věci ještě jednu zde uvést. Na většinu těchto postů dokázala své lidi dosadit právě ČSSD. O čem to svědčí?

Je to vysvětlení důvodů, proč celá tato opozičně-smluvní parta prosadila zacházení se státní správou jako s kořistí, bez pravidel. Svědčí o tom, že ČSSD má nejméně skrupulí a současně největší potřebu zajistit svým lidem vliv na exekutivu. Zejména na policii. Tolik tedy advokát Jan Kalvoda ve zkratce.

Proč stále zakopáváme o vlastní stín

Jaká je vůbec naše realita a jak je prezentována? Tak třeba kritika ztráty identity našeho státu (neexistence zahraniční politiky), rozvrat jeho infrastruktur (ve prospěch nadnárodních institucí, zejména EU) je prezentována jako demokratizace. Zničení našich dřívějších výrobních a dodavatelských šampiónů světových trhů (ve prospěch TNC – nadnárodních společností) jako vznik tržního prostředí. Ve Francii nebo v Německu by nikoho nic tak šíleného nenapadlo. Ještě je v paměti dezolátní program z dílny ČSSD na podporu malého a středního podnikání.  

Kdo nazývá věci pravými termíny a provádí hodnověrné analýzy, ten je politicky nekorektní a populista. Kdo se pídí po skutečných informacích a nedůvěřuje mainstreamu, ten je xenofob a politováníhodný konspirátor. A to třeba i v případě probíhajících procesů v ČEZu, permanentních ztrát orné půdy, nedostatku vodních zdrojů v ČR, toxické ovzduší apod. Vše se odsouvá do vzdálených horizontů, čímž se jen potvrzuje „ono neměnné“, že politika se provádí dvěma nástroji: strachem a nadějí. Ptejme se trochu, na konkretizaci těchto bazálních směrnic moci a vlády nad přírodou, lidmi a věcmi.

Už před časem zmínil významný sociolog Jan Keller, že by bylo vhodné vydat převodní tabulku termínů. Takže bych předběžně dovodil, že v jednom sloupci by byly „staré termíny“, vedle „nové termíny“ a konečně novotvary s negativními konotacemi. Přirozeně níže v textu i jejich „judikatura“, kterou doplní nevládky.

Někdo může nabýt přesvědčení, že v páchání škod je nejlepší Bohuslav Sobotka. V posledním čase věnuje úsilí k dalšímu sbližování s Evropskou unií a jejími reprezentanty. Poslední regulační nástroj, který máme, je vlastní měna. Po mnoha kotrmelcích, které už euro opsalo, se dovídáme o vhodnosti jeho přijetí…

Zdroje: Koutník, O., Shabu, M. Stát jako kořist. Lidové noviny 22. července 2016.

František Kuba