Pro názor nejde daleko, otázkou je, zdali by neměl raději sedět na zadku a „konat ve věci“. Profesor Cyril Höschl by mohl dlouhodobým pozorováním zjistit, zdali se náš protagonista neztotožnil s kadetem Bieglerem do té míry, že už jen splachuje, to co před chvíli řekl. Alespoň měl by, pokud dbá na psychickou hygienu. Není totiž Jan Zlatoústý. Jaroslav Hašek to může potvrdit ještě dlouho předtím, než mu spadne hlava v pražské restauraci na stůl, přirozeně, pod tíhou okolností.

Zaorálkovo nadšení pro spravedlnost pro všechny vyvěrá např. i z článku Zaorálek: Z ANO jsme páčili peníze na důchody heverem (Právo 14. října). Kuriózní je zde věta: „Chceme pokračovat v boji s daňovými ráji. Budu se bavit s těmi, kteří mi v tom pomohou…“

Ryzí Zao a dřisty chvisty

Prima, jistě upřímný záměr. Není to tak dávno, co se Zao pokoušel zachraňovat byty OKD a byty ČEZu v Písnici. Přirozeně věděl, že to nemůže ovlivnit, ale jako předvolební dýmovnice to bylo na chvíli dobré.

V ostravském dialektu padesátých let by se to věcně vyjádřilo takto: Lubošu, nerob se z pyska šrajtoflu! Na předměstí Ostravy, v Hrušově, by mu takoví bijci jako Bibiš nebo Ďuba: Dali po tym hlupym pysku. A potem by chvilu dumali, u piva a rumu, co to je za „c++a“. V čudu partyzanek by se jakysi Zaoralek v hlavě zmazal, jak para nad Heřmanickým stavem.

Ti synci nebyli mstiví, řešili problémy tak, jak přicházely. A měli své přesvědčení co je dobré a co není, zastali se svými pěstmi slabších, často stačilo jen „zabočit se“. Byli čitelní, byli jakoby furt v havírně, prostě naši. Bylo dobré je pozdravit, ne ze strachu, ale kvůli uznání. Byli skromní. Takový Bibiš si rozdal karty i gestapem a prchal po střechách. Že by jen městská legenda? Spíše ne, Hrušov věděl, proč si jich váží. Byli jeho neoficiální spravedlností, udržovali řád věcí v chodu a nepředváděli se.

Proč nebojovat s daňovými ráji, ale s rodinkařením

Pokud někdo z ČSSD chce bojovat s daňovými ráji, tak by měl neprodleně navštívit Bohnickou léčebnu a ohlásit se u MUDr. Ivana Davida, CSc. Proč? Zaprvé je to odborník z oboru psychiatrie, zadruhé má vztah k soc. dem., zatřetí byl ministrem zdravotnictví za ČSSD, začtvrté má přehled o tom, co se děje ve světě, zapáté je velmi inteligentní člověk.

Lze se domnívat, že by doktor David logicky trval u PhDr. Lubomíra Zaorálka na dvou anamnézách. Na psycho-somatické a politické. V obou má moji důvěru, tedy kdyby na tom jen trochu záleželo.

Aby se Zao příliš nepřetěžoval, tak by jistě nebylo od věci, kdyby se raději zaměřil na rodinkaření. Jeho poradci by mohli být lidé s vysokým odborným a morálním kreditem jak například Ing. Petr Kajnar, MBA, Bc. Ivan Krejčí a další.

Jistě nikdo zodpovědný nebude považovat Zaorálka za politickou mrtvolu. No nicméně, když na sobě, v zádech s odborníky, popracuje pak nejen dobře pro něj, ale hlavně pro Českou republiku.

Co může Zaorálka potkat, ale nemusí…

Za předpokladu, že se bude upřímně a dlouho kát, na studených dlaždicích kostela sv. Františka z Assisi v Ostravě-Hrušově, pak mu (možná) udělí rozřešení oblíbený kněz a znamenitý zpěvák František Bijok, pak může přijít oslavná mše, kde na varhany zahraje sbormistr Rotter a zazpívá jeho dcera Marie Rottrová v duetu se svojí maminkou.

Nemohu to ale slíbit, nejsem politik, ale teoretická možnost tu je. Nakolik je to vše pravděpodobné? O poznání více, jak úspěšný boj s daňovými ráji. Tuš tak.

Pár slov k dialektu:

dřisty chvisty – kecy
robit z pyska šrajtoflu – dělat si z huby řiť
zabočit se – zamračit se
c+p (1. pád j. č.), konotace pánského údu, velmi oblíbené slovo, předcházející výrazu „kokot“, který se objevil a usadil s přílivem horníků z Kysuce i odjinud
Heřmanický stav – Heřmanický rybník

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami