František Mareš: Pusť vrabce z hrsti, ať můžeš chytit holuba…

25.10.2021 11:40 | Komentář

„Náš život je jediným předmětem na tomto světě, který nemůžeme pokládat za své soukromé vlastnictví, protože jsme ničím nepřispěli k jeho vybudování. Byl nám jen zapůjčen s povinností předat ho potomstvu rozmnožený a zdokonalený. Proto mají naši vrstevníci a ještě naše potomstvo právo žádat vyúčtování našeho života.“ (T. Baťa z knihy slovenského autora A. Banáše)

František Mareš: Pusť vrabce z hrsti, ať můžeš chytit holuba…
Foto: Archiv FM
Popisek: František Mareš, manager nakladatelství Olympia a programu: Vzděláním a sportem k sebevědomí

V době podivných světových, evropských a národních třenic, kde řečené jak by ztrácelo smysl a obsah a pravda se samozřejmě halí do hávu smyšlených polopravd a plané, polo politické žvásty změnily úctu k člověku, vychází neobyčejná kniha předního slovenského spisovatele Andreje Banáše, Jsem Baťa, já to dokážu.

Škoda, že tato kniha nevyšla před třiceti lety, kdy se na cestě do Evropy naši privatizanti (zrekrutovaní z různých sociálních a politických vrstev) učili, jak podnikat, učili se demokracii, a většina jejich ekonomicko-politických rozhodnutí (voda, zbrojní průmysl, zemědělství, sklářský a textilní průmysl, ČKD, Poldi Kladno, letecký průmysl…) nás poznamenala a poznamenává dodnes.

Kniha Andreje Banáše o Tomáši Baťovi a jeho úsilí pod heslem „ Čest Práci.“ vytvořit důstojné prostředí pro život každého poctivého člověka, ukázat, že je pravda, že kdo ovládá českomoravskou kotlinu, má předpoklad ovládat Evropu a svět a že to, co prohlásil německý nacionalista Heinrich von Treitsche, že Češi jsou „…nejgeniálnějším členem rodiny slovanských národů“ je historií potvrzená samozřejmost.

Knihu o cca. 380 stranách vydává nakladatelství Olympia.

Kniha přináší na straně jedné ne život, ale epopej osudu člověka, který, jak to v našich pohádkách bývá, jako chudý švec se vydal hledat štěstí… Ale na svém „vandru“ pochopil, že hledání je boj. A že boj je otcem všeho, že bez boje není života, ale především, že bez boje není vítězství – nedostaví se.

A tak se skvěle popsaný životní osud Tomáše Bati stává výzvou, téměř osudovou, nebojte se boje, nevyhýbejte se mu, i kdyby vám hrozila porážka.

Knihu A. Banáše v současné době, kdy má tento vynikající autor své literární i neliterární vykladače a odpůrce, je třeba číst s filosofií: „ že blesky bijí vždy do vysokých stromů a z kamenů po nás hozených je možno postavit proti házejícím hráz i dům. Je ji třeba číst jako knihu, kde nám je představen po „ letech půstu“ skutečný lidský i literární hrdina, který tolik v současné literatuře chybí.

Nic proti současné mladé generaci, cestu k literatuře si určitě najdou, rozedraná kolena protestu ke všemu a proti všem najednou chladí, a vracejí smysly a mysl do skutečné současnosti. Ale to je věc vkusu a poznání a vzdělání a možná i pousmání nad naivitou jím do hlav vtloukaných hloupých reklamních textů…

Totiž ten letitý rozdíl dvou pohledů: žáby a orla stále platí. Žábě se zdá kámen v potoce jako hora, orlovi jako něco malého uprostřed vody. A přirovnáme-li Česko jako vypuštěný ( nyní již téměř dokonale ) rybník, pojďme do hraničních hor, ať ztratíme ten věčný žabí, čecháčkovský pohled na běh života a světa.

Uvidíme nádhernou zem, uvidíme krásné lidi a možná ještě uslyšíme od náhodných chodců pozdravení dobrý den. A hlavně na pozdravení odpovězme a važme si toho.

Banáš

Andrej Banáš pro nás všechny napsal skutečně neobyčejnou knihu, v pravém slova smyslu neobyčejnou.

Měla by se stát učebnicí, případně doplňkovým textem, škol všech kategorií. Především ekonomických. Protože dokládá veliký život člověka s jeho životními peripetiemi a vítězstvími. A dokládá, že životní bohatství je i v obětování se slabším a druhým a skutečné tím největším štěstím je práce ve všech jejích podobách. Tomáš Baťa ve svých botách doslova „ obešel svět“ vyšel z malé země byl největší. Znova opakuji, kdyby se touto zkušeností řídili naši privatizanti a politici, kteří dnes různými ústy říkají, že se učili řídit, ale všem nám tvrdili, že řídit umí, že se vaznají a vše před nimi že byl ekonomický balast a že „za Komárka bude koruna jako marka“. Kdyby…

Kdyby pro dnešní pokolení a samozřejmě i pro nás nic po přečtení knihy A. Banáše nezůstalo, tak slova tatínka Tomáše Bati určitě ano: „ Když je ptáčeti zima, má dvě možnosti. Zmrznout nebo začít zpívat.“

Tak pojďme zpívat.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Jaroslav Faltýnek byl položen dotaz

Děláte ve sněmovně vůbec něco?

Dobrý den, zajímalo by mě, co jako poslanec děláte, že o vás není vůbec slyšet? Ani nikde v televizi jsem vás dlouho neviděl, nečetl s vámi žádný rozhovor. Přijde mi, že vás Babiš nechal kandidovat jen proto, aby vám zajistil dobře placené místo, ale jakoby vám zakázal, abyste se po vašem skandálu v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Weigl: Lidovecké konce

15:16 Jiří Weigl: Lidovecké konce

Blíží se konec pro naši zemi nepříliš úspěšného roku. Všeobecná nejistota je ohromná, budoucnost prů…