Bohužel, stát řízený současnou vládou se neztotožňuje s textem rockera Petra Jandy, že se nesluší hulákat lidem do uší. A opět na mě ustanovením, kterým církvím odpouští daň z prodeje majetku z plna hrdla křičí, že jsem pro něj obyčejný vůl. A aby toho nebylo málo, církve mlčí. Pro ně výhodné postavení vůči řadovým občanům nepranýřují. K čemu jim je vlastně Bible, když nedodržují ustanovení Desatera, neboť jenom pro ně exkluzivně vytvořená daňová úleva není nic jiného než okrádání státu. Nic na tom nemůže změnit názor ministra kultury Jiřího Bessera, který si myslí, že by nebylo správné někomu něco vrátit a chtít to zdanit, neboť je naprosto mimi mísu. Stát církvím odpouští daň z následného prodeje navráceného majetku, nehledě na to, že daň z vráceného majetku s největší pravděpodobností neexistuje a ministr kultury jen nekulturně, v zájmu prosazení svého politického vidění světa, používá nerelevantní argumenty. Proto si mu dovolím připomenout, že schopnost jednotlivců určitého národa zvládnout hudební nástroje, malovat, sochat a stát na prknech která znamenají svět dotyčný národ automaticky kulturním nedělá. To by měly nedemokratické režimy příliš jednoduché. Skutečná kulturnost národa spočívá v rovnosti jeho obyvatel před zákony. Věřící by s největší pravděpodobností dodali i před Bohem. Proto se domnívám, že současná vláda přijetím tohoto diskriminačního ustanovení pouze upevnila postavení Česka mezi nekulturními národy. Proto si připadám jako obyčejný vůl a vadí mi, že mi to vláda neustále připomíná.

Publikováno se souhlasem vydavatele.