Sám je také neúnavně chystá – izraelská bezpečnostní služba Šin Bet zmařila jeho plán vraždy ministra zahraničí Avigdora Libermana a několik dalších atentátů, které stejně jako letní pokus o puč na Západním břehu Jordánu financují a organizují exiloví členové hnutí v Turecku.

Na diplomatické frontě totiž Hamásu nic nevychází. Plánovaná jednání o detailech srpnového příměří s Izraelem, od nichž očekával alespoň nějaké izraelské ústupky, zrušil Egypt a zatím nenaznačil, zda je vůbec někdy uspořádá.

Rekonstrukce pásma Gazy rozbitého v letní válce s Izraelem už sice začala a povolení k opravě domů získalo přes tisíc Gazanů, kteří splnili izraelské bezpečnostní požadavky, ale celý proces zpomaluje kontrolní mechanismus, jejž požadoval Izrael, aby Hamásu zabránil ve zneužití stavebního materiálu k výstavbě tunelů. Hnutí a propalestinské nevládní organizace si stěžují, že obnova Gazy bude současným tempem trvat dva roky.

Mimořádnou krizi zažívá i vláda národní jednoty s Fatahem předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse. Jakmile obě hnutí ukonejšila mezinárodní dárce slibem, že jejich peníze bude spravovat výhradně samospráva a společný kabinet začne vládnout i v Gaze, a dárci přislíbili skoro pět a půl miliardy dolarů na rekonstrukci pásma, došlo k největší roztržce Hamásu a Fatahu od vzniku společného kabinetu.

Minulý týden Fatah obvinil Hamás z 15 explozí u domů svých členů v Gaze, které znemožnily zamýšlené oslavy 10. výročí smrti Jásira Arafata, a Hamás zase kritizoval samosprávu za pokračující zatýkání jeho lidí na Západním břehu a obvinil ji ze snahy zpronevěřit peníze pro Gazu. 

Bývalý gazanský premiér Ismaíl Haníja v neděli vládě národní jednoty vyčetl, že neplní povinnosti, protože neukončila blokádu pásma a nehradí platy zaměstnanců Hamásu, a další vysocí představitelé označili kabinet za nelegitimní a vyzvali k jeho rozpuštění a konání voleb. Ty se podle dohody měly konat do půl roku od jejího podpisu a tento termín vypršel v sobotu.

Hamás však nikdy do Gazy nepustil představitele samosprávy, aby tam podle podmínek příměří obsluhovali hraniční přechody. Izrael ty své přesto ponechává otevřené; denně do Gazy vpouští 300 kamionů s humanitární pomocí a stavebním materiálem a plánuje toto množství zvýšit na skoro trojnásobek. Poprvé po mnoha letech také začal povolovat vývoz zeleniny, ovoce a ryb. Egypt se však vůči Hamásu zatvrzuje stále víc.

Před dvěma týdny hnutí opět obvinil z útoku na své vojáky a začal u hranic s Gazou budovat půl kilometru širokou nárazníkovou zónu, která má zabránit hloubení tunelů, jimiž mezi Gazou a Sinají proudí kromě jiného ozbrojenci a zbraně. Egypt od loňského léta zničil přes 1800 tunelů, ale tento týden našel v Rafáhu několik delších než 800 metrů a rozhodl, že nárazníkovou zónu rozšíří na jeden kilometr.

Rafáh leží napůl v Gaze a napůl v Egyptě a egyptská část není o moc delší než kilometr, takže v podstatě zmizí z mapy. Vláda chce zbourat přes tisíc domů, z nichž narychlo vykázala na 1200 rodin, a i když jim slíbila odškodnění, obyvatelé je zatím nedostali a z mnoha se stávají bezdomovci. Kdyby stejným způsobem postupoval Izrael, už by byl obviňován ze zločinů proti lidskosti a akci by řešila Rada bezpečnosti OSN, ale o operaci Egypta svět velký zájem nejeví.

Zahraniční média také pozorně sledují, zda Izrael nezavírá hraniční přechody do Gazy, ale méně si všímá, že Egypt už před čtyřmi týdny neprodyšně uzavřel ten svůj v Rafáhu. Podle Hamásu uvízlo v Egyptě na 6000 Gazanů a v pásmu dalších více než tisíc, kteří většinou potřebují do nemocnice. Rafáh byl letos zavřený 208 dní, zdůrazňuje Hamás. Káhira však na jeho stížnosti nereaguje a pokračuje v totální izolaci Gazy. Zavřený Rafáh ji netrápí – při dojednávání příměří podmínila jeho otevření přítomností zástupců samosprávy, a ty tam Hamás dodnes nepustil.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.