Opozice v pondělí podala návrh na rozpuštění parlamentu, který podporuje i vládnoucí Likud. Proces začne ve středu a v pondělí se očekává poslední čtení, schválení zákona a určení data voleb.

Hlavní příčinou vývoje jsou neshody mezi Netanjahuem a ministrem financí Jairem Lapidem ze strany Ješ Atid (Existuje budoucnost), jehož podporuje i ministryně spravedlnosti Cipi Livni ze strany Hatnua (Hnutí).

Ve snaze dostát svým předvolebním slibům o snížení vysokých životních nákladů navrhl Lapid zákon, který má osvobodit novomanžele od daně z přidané hodnoty při koupi prvního domu či bytu. K nelibosti premiéra se dostal až do třetího čtení v Knesetu, a ocitl se tak těsně před schválením.

Netanjahu s ním nesouhlasí, protože podle něj neovlivní ceny na trhu a připraví rozpočet o miliardy šekelů. Kabinet má i další problémy – se schválením státního rozpočtu, návrhů ve zdravotnictví nebo reformy rabinátu.

Nejostřejší rozkol však způsobil sám Netanjahu svým návrhem zákona o židovském charakteru Státu Izrael, který by se stal součástí takzvaných Základních zákonů, izraelské ústavy.

Kategoricky se proti němu postavili nejen Lapid, Livni a celá opozice, ale i prezident Reuven Rivlin a jeho předchůdce Šimon Peres, podle nichž je nedemokratický vůči Arabům a dalším menšinám a povede jen k další kritice Izraele ve světě.

Netanjahu pak navrhl určité zmírnění formulací, ale své odpůrce o nutnosti posílit židovskou povahu Izraele nepřesvědčil. Podle nich by zákon i v mírnějším znění napáchal víc škody než užitku; problémem Izraele není nedostatečný důraz na židovské aspekty státu, ale jeho neschopnost účinně integrovat nežidovskou menšinu.

Situace se vyhrotila v pondělí, kdy se Netanjahu sešel s Lapidem a předložil mu několik požadavků, aby „obnovil stabilitu vlády“.

Lapid měl mimo jiné přestat s veřejnou kritikou premiérových rozhodnutí, včetně odsuzování pokračující výstavby osad na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě, stáhnout návrh zákona o nulové DPH a přidat několik miliard šekelů resortu obrany.

Lapid to odmítl a obvinil Netanjahua, že si chce vynutit zbytečné předčasné volby a schválně požaduje, co Lapidova strana nemůže splnit.

Netanjahu tvrdí, že si volby nepřeje, ale nebojí se jich. Vlastně by se mu dokonce hodily. Průzkumy ukazují, že navzdory rozsáhlé kritice návrhu zákona o židovském Izraeli Netanjahuův Likud skoro jistě předčasné volby vyhraje.

Preference však ztrácí, a proto je žádoucí, aby hlasování proběhlo co nejrychleji a pomohlo Netanjahuovi, aby se zbavil obtížných členů současné koalice.

Ješ Atid podle průzkumů nezíská tolik křesel jako v posledních volbách před půldruhým rokem a Hatnua Cipi Livni se patrně do Knesetu nedostane vůbec.

Netanjahu je k sestavení nového kabinetu beztak nepotřebuje. V posledních dnech si zajišťoval podporu ultraortodoxních stran, které byly vždycky součástí pravicových kabinetů – s výjimkou toho současného, jenž místo nich přijal středopravé Ješ Atid a Hatnuu a nábožensko-sionistický Židovský domov, a ultraortodoxní židé museli odejít do opozice.

Ti však předčasné volby nepodpoří zadarmo – strany Šas a Jednotný judaismus Tóry údajně požádaly o závazný slib, že příští vláda, jejíž součástí se stanou, zvýší státní příspěvky ješivám, židovským seminářům, i sociální dávky početným rodinám a zmírní zákon o povinné vojenské službě, který nutí ortodoxní židy chodit na vojnu.

Všechno, za co před třemi lety demonstrovaly statisíce Izraelců a co pomohli prosadit Lapid a Livni, by tak bylo zrušeno.

Předčasné volby nejsou v Izraeli výjimkou a abnormální je spíš kabinet, který zůstane u moci celé čtyřleté volební období – průměrnou životnost mají tři roky a z posledních deseti odsloužil celý mandát jen jediný.

Kdyby se volby konaly v březnu, jak se očekává, měla by současná vláda za sebou jen dva roky. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.