Zijád abú Ajn, který měl na starosti monitorování židovských osad a bezpečnostní bariéry chránící Izrael před palestinským terorismem a organizování „akcí lidového odporu“, přišel se skupinou Palestinců protestovat k vesnici Turmus Ajja na Západním břehu Jordánu. Izraelští vojáci se je pokusili rozehnat slzným plynem a pažbami pušek. Abú Ajn upadl, nemohl dýchat a byl převezen do nemocnice v Ramalláhu, kde zemřel.

Palestinská samospráva měla hned jasno a rozpoutala celosvětovou protiizraelskou kampaň, přestože premiér Binjamin Netanjahu nad smrtí ministra okamžitě vyjádřil lítost, slíbil vyšetření incidentu a navrhl, aby pitvu provedl kromě izraelského lékaře i palestinský a jordánský patolog.

Palestinský ministr Husajn Šajch pak v noci řekl agentuře Reuters, že podle patologů abú Ajn zemřel na následky úderu pažbou, inhalace slzného plynu a neposkytnutí pomoci. Předseda samosprávy Mahmúd Abbás označil ministrovu smrt za „jasný zločin“, „vraždu“ a „barbarský čin“ a vládní mluvčí zdůraznil, že „po vyslechnutí výsledků pitvy je jasné, že vina leží pouze na Izraeli“. Samospráva poslala stížnost generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a prohlásila, že zastavuje bezpečnostní spolupráci s Izraelem.

Palestinský velvyslanec v OSN Rijád Mansúr obvinil Izrael z vraždy. Spojené státy, Evropská unie a Británie vyzvaly Izrael k vyšetření incidentu, ačkoli ten je už o mnoho hodin dřív slíbil. 

Evropskou ministryni zahraničí Federiku Mogheriniovou dokonce „znepokojilo nadměrné užití síly izraelskými bezpečnostními složkami“. Řada zahraničních médií včetně některých českých v titulcích hlásala, že abú Ajn zemřel „po úderu vojáka“.

Během čtvrtka se však ukázalo, že patologové z Jordánska, palestinské samosprávy a Izraele jsou v příčině úmrtí zajedno – Zijád abú Ajn zemřel na infarkt. Trpěl ischemickou chorobou srdeční, cévy měl z 80% zablokovány ateromy a v minulosti prodělal infarkt myokardu. Příčinou fatálního infarktu byl zřejmě stres, uvádí zpráva, jež rovněž potvrdila resuscitaci před převozem do nemocnice, kterou provedl izraelský armádní lékař.

Zijád abú Ajn byl členem Fatahu a jeho Revoluční rady, které se říká „teroristická organizace Abú Nidala“. Měl barvitou minulost. Strávil několik let v izraelském vězení za podíl na teroristickém útoku v roce 1979 v Tiberiadě, kde na oslavách židovského svátku Lag Ba-omer vybuchla bomba a zabila dva šestnáctileté mladíky a 36 dalších dětí zranila.

Po útoku uprchl do Spojených států, které ho pak v roce 1981 jako vůbec prvního Palestince vydaly Izraeli k trestnímu stíhání. Odsouzen byl na doživotí, ale v roce 1985 byl propuštěn v rámci výměny vězňů za tři izraelské vojáky zajaté v Libanonu. V době druhé intifády pak znovu pobýval v izraelské cele kvůli podezření z teroristické činnosti. Udržoval úzké vztahy s palestinským politikem Marwánem Barghutím, který si odpykává pět doživotních trestů za podíl na teroristických útocích.

Shodou patologů nad příčinou úmrtí Zijáda abú Ajna však incident nekončí, protože Izrael vyšetřuje, jak ve skutečnosti proběhl. Nekončí možná ani pro Palestince, kteří se neradi smiřují s tím, že Izrael abú Ajna nezavraždil. Izraelská armáda vyslala na Západní břeh posily a očekává násilnosti. Protesty už vypukly v Hebronu a poblíž města i v Turmus Ajja, kde k incidentu došlo.

Vývoj případu se podobá situaci po listopadovém nálezu oběšeného palestinského řidiče autobusu v Jeruzalémě. Palestinská média tehdy tvrdila, že šlo o vraždu, a pitva potvrdila sebevraždu. Přesto vypukly násilnosti, palestinská samospráva označila za viníka „vraždy“ premiéra Netanjahua, který „podněcuje rasismus“, palestinská média nazývala sebevraha „mučedníkem“, a představitelka Organizace pro osvobození Palestiny Hanan Ašráwíová dokonce „věděla“, že řidiče zavraždili izraelští osadníci a předtím ho mučili.

Před smrtí Zijáda abú Ajna se podzimní protiizraelské násilnosti trochu uklidnily, ale situace je stále výbušná a může se kdykoli znovu zhoršit.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.