Důkazy nejsou, stejně jako v případě kanadského občana, kterého občan Cereteli podvedl a okradl o mnoho miliónů dolarů tak, že celý případ je podrobně popsán dokonce i na veřejných stránkách gruzínského ombudsmana
http://www.ombudsman.ge/index.php?page=1001&lang=1&id=523

Problém p. Kašibadzeho je v tom, že si dovolil kritizovat prezidenta Saakašviliho, kterého prezident Obama nedávno pochválil za jeho způsob zavádění demokracie, který by prý měl sloužit příkladem dalším státům. Tak se asi náš stát rozhodl jít příkladem v tomto příkladu. Nehledě na to, že třeba francouzský velvyslanec v Tbilisi p. Eric Furnie na adresu gruzínské vlády 22.3.2011 prohlásil: „Je to prostě katastrofa. Myslím, že můžeme mluvit o neobolševickém státu. Evropa bude nucena změnit svou politiku vůči této zemi.“
http://www.eng.ghn.ge/news-2998.html

Ale zpět na rodnou hroudu. Český helsinský výbor napsal 23.1.2012 do věznice p. Kašibadzemu: „Ve svém dopise uvádíte, že jste v současné době držen ve vazbě pro své politické názory. V této záležitosti bylo zpracováno stanovisko týmu expertů vyslaných do Gruzie, kteří politický důvod Vašeho věznění potvrdili a nedoporučili Vaše vydání do Gruzie… věříme, je-li zde negativní stanovisko expertů, pokud jde o Vaše vydání do Gruzie, že česká strana takové vydání nepovolí.“

Česká strana takové vydání povolila.
Vrchní soud v Praze totiž zrušil dvě rozhodnutí Městského soudu v Praze o tom, že vydání p. Kašibadzeho není přípustné, přičemž druhé rozhodnutí Městského soudu bylo ještě kategoričtější než první. Své rozhodnutí zdůvodnil dne 26.10.2011 tak, že:
1.  p. Kašibadze není občanem ČR,
2. skutek, za který žádá Gruzie jeho vydání, není tamtéž promlčen,
3. „...řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo pravomocně skončeno tak, že tato ochrana udělena nebyla... Z těchto důvodů Vrchní soud v Praze ve věci rozhodl podle § 397 odst. 1 tr. řádu tak, že vydání Mindia Kashibadze k trestnímu stíhání do Gruzie pro uvedený skutek je přípustné.“

JENŽE: řízení o udělení mezinárodní ochrany není dodnes pravomocně ukončeno! Ministr Pospíšil byl na tuto skutečnost upozorněn 6.12.2011 dopisem gruzínského přítele p. Kašibadzeho, zastupujícího jej v azylovém řízení. Přesto odpovědí byl včera doručený dopis ministerstva spravedlnosti, že ministr vydání povolil.
Městský soud v Praze sice potvrdil rozhodnutí odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra o odmítnutí azylu, ale až dne 30.1.2012, tedy více než 3 měsíce po výše uvedeném rozhodnutí Vrchního soudu! Navíc i proti tomuto rozhodnutí Městského soudu v Praze byla v řádné lhůtě podána kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který je teprve kompetentní učinit závěrečné rozhodnutí o tom, zda na azyl opravdu p. Kašibadze nemá nárok, nebo zda došlo ve správním řízení k chybám, které mohou být příčinou k přezkumu rozhodnutí.

K chybám došlo, strašným. Mimo jiné byl během případu  p. Kašibadzemu přidělen advokát na státní útraty, který s ním ale v podstatě nekomunikoval, proto byl posléze soudem zaměněn jiným. S tím to bylo stejné, protože brzy pochopil, že tady by mělo být za málo peněz hodně muziky. Dva soukromí advokáti – z nichž jeden velmi zvučného jména, možná toho nejzvučnějšího – vytáhli ze ženy p. Kašibadzeho, matematičky a donedávna programátorky Světové banky myjící v současné době nádobí v jedné z pražských restaurací, aby mohla být manželovi nablízku, všechno, co mohli. Když už neměla co prodat, zůstala na holičkách. Advokát nejzvučnější ji po rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ani nevysvětlil, že soud se dopustil hrubé procesuální chyby, když lhal o pravomocném azylovém rozhodnutí. Ruský prostředník nabídl v Praze zoufalé paní  výměnou za 2 000 dolarů méně zvučného advokáta, který – jak tvrdil - napsal a odeslal ústavní stížnost. Nehledě na to, že v kopii, kterou po několikatýdenních urgencích právník ženě p. Kašibadzeho nakonec poslal e-mailem, v ní na chybu Vrchního soudu ve věci azylu nepoukázal (jak později „vysvětlil“: on jeho spis nikdy neviděl, tak nevěděl), ústavní stížnost k Ústavnímu soudu nikdy nedorazila. To Ústavní soud písemně potvrdil v reakci na doplnění, které mu bylo zasláno dodatečně, když konečně náhodní lidé ženě p. Kašibadzeho správně přeložili, co je vlastně v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze uvedeno.   
Díky takové „právní pomoci“ nebylo využito ani dalších možností vedoucích ke zjednání nápravy, jakou by mohlo být třeba dovolání k Nejvyššímu soudu ČR. Prostě o tom p. Kašibadzemu ani jeho paní ani nikdo neřekl.

P. Kašibadze je invalida, při uvěznění měl -9 a -12 dioptrií, což se pravděpodobně v důsledku stresu zhoršilo, protože staré brýle už jsou nedostačující. Jeho nucená extradice do vlasti na žádost vlivných mstitelů by se dala označit asi takto: Vítejte v pekle.

Něco o tom, co se děje v gruzínských věznicích a v jakém stavu je „nezávislé, tedy spravedlivé“ gruzínské soudnictví, je zde:
http://www.helpaman.org/cz/category/aktualne/publikace/serifove-z-uooz-divoky-zapad-ceske-justice/

Bývalý gruzínský ombudsman (2005-2009) p. Sozar Subari seznámil během své páteční návštěvy na českém ministerstvu zahraničních věcí naše úředníky nejen s katastrofální situací v oblasti porušování základních lidských práv v Gruzii, ale třeba i se soudními rozsudky v jednotlivých případech: za zproněvěru v přepočtu 40 000 Kč dostala žena 30 let vězení. Za 6 ukradených pneumatik byl mladý chlapec odsouzen k 18 letům vězení, protože soudu bylo jasné, že pneumatiky nemohl odnést  najednou, ale jen po dvou, a musel se tedy pro další dvakrát vrátit – takže opakovaná recidiva.
Za vraždu dostal jiný mladík 12 let. Bránil se, důkazy nebyly. Po pár letech se „zavražděný“ našel, pásl v horách ovce a divil se, proč by měl být mrtvý. Odsouzený seděl ještě další rok, protože mu trest zmírnili: z vraždy na pokus o vraždu, i když oživlý nebožtík potvrdil, že dotyčného nezná a nikdo se ho zavraždit nepokoušel.

To, co tak úspěšně testují naši úředníci na cizincích, ocitajících se v české pasti (pro mnohé z nich pořád „demokratické“, protože takové podlosti nevěří a nevěří), se nemůže neobrátit proti nám.

Díky, pane ministře. Vždyť přece škoda každé facky, která padne vedle.

Hana Demeterová