Ivan Bednář: Sbohem, zlatý poklade

13.02.2017 21:53 | Zprávy

Český zlatý poklad, který se vytvořil po vzniku naší státnosti i s pomocí národní sbírky a je od počátku jejím symbolem, se v tichosti rozpouští. Česká národní banka rozprodává zlaté rezervy na mince, které si kupují soukromí investoři. Už teď zlatý poklad při přepočtu na jednoho Čecha nevydá ani na prstýnek. Přitom ve světě se zlato spíš nakupuje, než prodává, je to výhodná investice. Pokud to půjde tímto tempem, budou za dvacet let sejfy prázdné.

Ivan Bednář: Sbohem, zlatý poklade
Foto: Zlato, a.s.
Popisek: Zlaté cihly, ilustrace

Poklad nejprve ukradli Němci za druhé světové války. Angličanům jsme z něj zaplatili za boj proti nacistům. Za komunistů byl zlatý poklad do Československa vrácen v. únoru 1982. Při rozpadu Československa byl poklad rozdělen. Česká republika získala 63,289 tun zlata a Slovenská republika 39,137 tun zlata.

Část českého zlata byla rozprodána už v letech 1997 až 1998. V té době byla cena nezvykle nízká, necelých 300 USD za troyskou unci (31.1 gramu). Prakticky všechny státy tehdy zlato nakupovaly jako trvalou peněžní hodnotu. Guvernérem ČNB byl bývalý komunista Josef Tošovský. Podle nepotvrzených zprávbyl i spolupracovníkem StB.

Po rozprodeji českého zlata byl Tošovský navržen Ruskou federací (!!!) do funkce předsedy Mezinárodního měnového fondu. Funkci mu ale vyfoukl Francouz Dominicq Strauss Kahn.

Stará židovská moudrost praví, že člověk má uchovávat majetek ve třech komoditách – nemovitostech, devizách a ve zlatě. Pro srovnání, v září 2009 už překročila tisíc dolarů. V roce 2011 se přiblížila hranici 2 000 USD. Poté se cena ustálila okolo 1 600 USD.

Po Tošovského éře zůstalo v trezorech ČNB 12,9 tuny zlata. Díky růstu cen vzácného kovu se hodnota tohoto zbytku zvýšila z 8,35 na 9,85 miliardy Kč, tedy o miliardu a půl. O kolik se mohlo zhodnotit těch prodaných 56 tun nechť si spočítá každý sám.

Budoucí růst ceny zlata by mohl být tím robusnější, čím více se vlády a centrální banky, včetně té Evropské, budou snažit agresivním tištěním ničím nekrytých bankovek obnovit chabý hospodářský růst a řešit další ekonomické problémy (řecký dluh apod.). Jakmile papírová měna začne dostávat trhliny, útěk ke zlatu může být bouřlivý

V roce 2017 by se měl zastavit sestupný trend ceny zlata, který začal v roce 2011. Strop by měl být někde na ceně 1390 dolarů za troyskou unci. Finanční trhy se rychle mohou dostat do vývrtky – ať už se jedná o volby v eurozóně, geopolitické napětí na Středním východě, dluhové stropy, obchodní válku mezi USA a Čínou nebo – a to ze všeho nejvíc – o významnou inflaci,“ varují experti.

Ross Norman, který na London Bullion Market (trh se zlatem) patří díky svým přesným odhadům k nejvyhledávanějším komentátorům, tvrdí, že „pro dlouhodobější investory jsou důvody k tomu, aby vlastnili zlato, přesvědčivější, než kdy dřív. Důvodem je hlavně zranitelné makroekonomické prostředí. Zlato se bude chovat nepředvídatelně, bude stejné jako svět. A to samo o sobě je dobrý důvod ho vlastnit. Myslím, že nákupy fyzického zlata zvednou jeho ceny až o 15 procent.“

Tolik expert. A za této situace ČNB své zlaté rezerva prodává. Proč?

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivo Trešl byl položen dotaz

očkování

Vážený pane doktore, ráda bych využila možnosti se vás zde zeptat na jednu věc. Když se nechám očkovat proti černému kašli, znamená to, že ho nemůžu dostat nebo je to jak s vakcínou proti covidu? A ještě na jak dlouho mě případně očkování proti nákaze ochrání? A když už jsem nakousla téma covid, pro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

12:17 Zdeněk Lanz: Potřebujeme více středoškoláků, respektive nové kapacity pro jejich ubytování?

Člověk nemusí být žádný velký odborník – ať už na školství a vzdělávání obecně, ekonomii, statistiku…