„Když Josep Borrell na konci minulého týdne představil své myšlenky na nové sankce proti Turecku, jeho neklid byl jasně hmatatelný. Nejprve zahraniční zástupce EU uvedl, že jeho hlavní úkol považuje za „vytvoření prostoru pro dialog“. Poté krátce zmínil, že postupy, které EU používá ohledně účtů a zákazů cestování do EU kvůli těžbě plynu na Kypru, by měly být podle přání ministrů zahraničí „urychleny“. Na závěr suchá věta: „Souhlasíme s tím, že pokud nebude dosaženo pokroku v jednání s Tureckem, mohli bychom vypracovat seznam dalších omezujících opatření, která by mohla projednat Evropská rada ve dnech 24. – 25 září. Dvakrát „mohli bychom“- opatrněji to už patrně formulovat nešlo,“ dodává Gutschker.

Ve skutečnosti jsou v Evropě pouze dva zastánci „tvrdé linie“ proti Turecku – což jsou Rakousko a Francie. Rakousko požaduje ukončení přístupových rozhovorů pro vstup do EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron včera učinil poměrně zásadní prohlášení, v němž volá po vytvoření „Pax Mediterranea“, který by umožnil čerpání zdrojů ropy a plynu ve Středozemním moři tak, aby došlo ke spravedlivému rozdělení zdrojů a žádná země si nic nevynucovala násilím. Výslovně zmínil Turecko a jeho „imperiální choutky.“

Sankce proti Turecku by prý možná podpořily i Česká republika (sic!) a Nizozemsko.

Ostatní země v čele s Německem jsou pro zachování dialogu, protože izolovaný Erdogan by se prý mohl takzvaně „utrhnout ze řetězu“ a stupňovat eskalaci. Tento argument, tzv. „handeln und ändern“, čímž se myslí demokratizace Turecka pomocí vlídného zacházení a obchodu, slýchám v pravidelných intervalech vždycky, když Turecko provede něco obzvlášť odporného, za což by každá jiná země, nečlen NATO, obdržela sankce, ze kterých by se nevzpamatovala. Poprvé jsem to zaznamenal u německých vládních politiků v době agrese Turecka do Afrínu. Od té doby se „sultán“ utrhl ze řetězu několikrát, vždycky to znamenalo obrovské utrpení napadených, ale zdá se, že tato taktika se německým zbrojovkám a dalším firmám natolik vyplácí, že v dohledné době ke změně určitě nedojde. Na účinné sankce proti Turecku, na kterých by se EU dohodla, tedy nevěřím. Ani v září ani jindy. Několikrát jsem je na plénu Evropského parlamentu navrhoval a vždy byly zamítnuty s tím, že Turecko je důležitý obchodní partner EU.