Ivan Jordák: U nás snad už začíná kmenová válka

24.10.2016 20:27 | Zprávy

Nestačím se divit, co se nyní děje. Tento týden má být státní svátek vzniku samostatného československého státu. Dokud existoval, a ještě řadu let po jeho rozbití docházelo k jeho oslavě vždy na pražském hradě, symbolu státu, za účasti prezidenta a předních politiků země. Oslava byla spojena i s předáváním vyznamenání nejpřednějším občanům země.

Ivan Jordák: U nás snad už začíná kmenová válka
Foto: Hans Štembera
Popisek: Brána na 1. nádvoří Pražského hradu

Toto místo bylo vybráno proto, že už přes tisíc let je symbolem našeho státu, a to od Přemyslovských knížat, pominu-li knížata z pověstí, přes krále až po prezidenty.
Zde nejen byli nastolováni panovníci a v moderní době voleni prezidenti, ale slibovali tu věrnost zemi a dodržování jejích zákonů i další nositelé nejvyšších úřadů země včetně ministrů republiky. Toto pravidlo bylo porušováno jedině v případech, kdy někdo chtěl vládu v zemi neprávem usurpovat a vyhledával proto pomoc v zahraničí, případně tam i žádal, aby mu byla země udělena jako léno, bez jeho volby lidem země, později zemským sněmem nebo parlamentem a nakonec přímou volbou. K odůvodnění byla každá pomluva nebo pohana hlavy státu dobrá.

Na porušování zásad při ustanovování hlavy státu a nejvyšších úředníků země, vždy země doplatila. Připomeňme si počátek 11. století, události po smrti Přemysla Otakara II koncem 13. století a brzy nato po vymření Přemyslovců, nebo po vymření Lucemburků do nastolení Jiřího z Poděbrad a ztrátu suverenity po Bílé Hoře nebo po Mnichově.

Dnes je tu spor mezi prezidentem a zdánlivě jedním ministrem, který žije v mylné představě, že jako ministr, si může dělat, co chce. Ve skutečnosti však velkou skupinou lidí, jejichž ambice ztroskotaly na přímé volbě prezidenta, kdy tato skupina lidí žila v předpokladu vítězství svého kandidáta. Jeho porážku neunesla, stejně neunesla ani svou porážku ve volbách do Parlamentu a kope kolem sebe, jak umírající kobyla. Navíc zneužívá všeho možného k pohaně prezidenta, a nejen jeho. Některé výrazy a nadávky, kterými častuje protivníky, jsou nepublikovatelné, a připomínají spíš pokřik kmenových bojovníků před útokem k nahnání strachu nepříteli a zbavení se strachu vlastního. Nejde už vůbec o diskuzi v rámci demokracie, ale pouze o řev tančících kolem ohně.

V tomto případě jde o medaili pro strýčka pana ministra, který si ji, pokud je pravdou, co o něm bylo napsáno, rozhodně zaslouží. Ovšem je také pravdou, že to závisí jen na vůli prezidenta, a pan ministr se ocitl se svými tvrzeními, proč prezident strýčkovi nechce medaili dát, v tzv. důkazní nouzi.

V rámci svých problémů, které nejsou schopni vyřešit, dělají proto protivníci prezidenta aspoň truc podniky a tak nejdou na pražský hrad, ale svolávají svá kmenová shromáždění jinde. Předpokládám, že na nich budou mít dlouhé proslovy o nezbytnosti jednoty země, ovšem bez uvedení toho, že pro ně je jen jediná možná jednota, ta pod jejich vedením.    

JUDr. Ivan Jordák, Letohrad

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

13:57 Zbyněk Fiala: Dvanáct chromých pomocníčků

Dostupnost bydlení byla dalším tématem myšlenkové smrště Národní ekonomické rady vlády.