Vstoupili jsme do možná klíčového roku dějin. Již mnohokrát se potvrdilo, že sedmnáctky jsou v dějinách Evropy i ostatního světa osudové. V roce 1517 vstoupil na scénu Martin Luther. Nastartoval civilní i duchovní rozvrat našeho světa (půdu mu pro to připravovala řada jiných již předtím, naše slavné krajany nevyjímaje). Právě tento okamžik je klíčový pro bezpočet zhoubných ideologií, které se ve spojení s reálnou politickou mocí staly hrobem pro desítky miliónů lidí a nevýslovnou bolestí pro ještě více duší strádajících na věčnosti.

Vzpoura proti Bohu, krize evropského vědomí - neboli konvergence takřka všech idejí - vedla svět do revolucí a válek, ovládla moderní myšlení i u významné části kléru svými projekty nového světového řádu, který pošlapal tradiční křesťanské hodnoty a pravidla.

V roce 1717 byla v Londýně oficiálně založena první zednářská lóže, čímž byly položeny základy pro další tragický zlom - Francouzskou revoluci. A dalším takovým datem je rok 1917, kdy proběhla pro změnu revoluce bolševická, završující proces započatý minulými sedmnáctkami. Linie mezi nimi je přímá a zákonitá, jakkoli si to ne vždy uvědomujeme.

Varování z Francie

Když v XVII. století stála Francie tváří v tvář tolika hrozícím nebezpečím (která se pak naplnila v XVIII. století), přišla Boží Prozřetelnost na pomoc nadpřirozenými znameními. Jedním z nich byla naléhavá žádost tlumočená Ludvíku XIV. (opakovaná později i Ludvíku XV.), aby Božskému Srdci zasvětil Francii. Duchovní slepota způsobila, že král na tuto výzvu nedbal a přesně za sto let poté jeho dynastii i jeho zemi zničilo pro nás již nepředstavitelné revoluční běsnění. Žádost spolu s formulí královského pomazání šeptal Ludvík XVI. až ve chvíli své popravy.

A právě v letošním roce uplyne 100 let od další naléhavé a nevyslyšené výzvy. V roce 1917 totiž kromě krvavých bojů Velké války a výše zmíněné bolševické revoluce v Rusku proběhla ještě jedna zcela zásadní událost: zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě. Panna Maria zde krom jiných nesmírně závažných sdělení včetně předpovědi propuknutí II. světové války žádala zasvěcení Ruska svému Neposkvrněnému Srdci. Důvodem byla skutečnost, že svět dvacátého století nezbytně potřeboval toto univerzální vyznání víry jako důkaz její trvalé existence. My jsme však nesdíleli Její smýšlení a propadli jsme obavám, že zasvěcení vyprovokuje Rusko k odvetě. Toto zasvěcení bylo důležité. Mělo znamenat zlomení Satanovy moci nad tímto světem.

Nestalo se tak. Přišel komunismus, nacismus, poté i největší dějinné selhání Církve a řada dalších katastrof. Na počátku dalšího roku se sedmnáctkou hledíme vstříc hned několika dalším. Maria nám před sto lety nabídla mimořádnou pomoc a ochranu - protože se ovoce díla spásy ocitlo v mimořádném ohrožení a nebezpečí.

Marii šlo o záchranu víry, jediného reálného pojítka mezi nebem a zemí, víry, která se v důsledku dlouhodobých podlých útoků Nepřítele ocitla v situaci vážného ohrožení. Spolu s vírou je v sázce základní otázka naší existence, pro kterou jsme byli stvořeni: jde o věčný život, nebo věčnou záhubu lidského rodu.

Existuje ještě cesta k záchraně? Zajisté. Bude mimořádně trnitá, současně zde však máme mnoho prostředků, jež nám účinně pomohou nástrahy překonávat. Jedním z nich je praxe prvních sobot v měsíci, jak o ní píše italská dopisovatelka listu Corrispondenza Romana:

Magdalena della Somaglia: Návrat k prvním sobotám

Pro ctitele Panny Marie není lepšího způsobu, jak zahájit tento rok, než obnovit praxi prvních sobot v měsíci, kterou svatá Panna tak doporučovala již od prvního zjevení v Cova da Iria. 13. května 1917 žádala děti o každodenní modlitbu sv. růžence. Při zjevení 13. června řekla Panna Maria Lucii, že Ježíš si chce skrze ni posloužit, aby ji lidé poznali a zamilovali si ji. Chce na světě rozšířit úctu ke svému Neposkvrněnému Srdci. Těm, kteří ji přijmou, slibuji spásu. Bůh si tyto lidi zamiluje jako květy, které pokládám k jeho trůnu. Po těchto slovech sestra Lucie vyprávěla, že viděla v dlani pravé ruky Srdce ovinuté trny, které se jevily jako zabodnuté. Pochopili jsme, že to bylo Neposkvrněné Srdce Panny Marie, potupené hříchy lidstva, které si žádá odčinění.

Při třetím zjevení 13. července ukázala Panna Maria dětem peklo a oznámila strašný trest, který stihne lidstvo, pokud se neobrátí: Abych tomu zabránila, budu žádat zasvěcení Ruska mému Neposkvrněnému Srdci a smírná přijímání o prvních sobotách. Modlete se, mnoho se modlete, neboť mnoho duší přichází do pekla, protože se za ně nikdo neobětuje.

V šestém a posledním zjevení 13. října 1917 se zjevila Panna Maria se škapulířem z hory Karmel. Svatá Panna chtěla, aby všichni nosili škapulíř, který je znamením zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Zjevení Panny Marie sestře Lucii pokračovala i po roce 1917 a potvrzovala předcházející zjevení. 10. prosince 1925 se zjevila Panna Maria po boku Dítěte Ježíše na zářícím oblaku v její cele v Pontevedra. Maria položila jednu ruku Lucii na rameno a v druhé držela Srdce ovinuté trním.

V tu chvíli Dítě řeklo: Měj soucit se Srdcem mé Nejsvětější Matky ovinutým trny, které je ustavičně zraňují, protože není nikoho, kdo by činil pokání, aby trny sňal. Svatá Panna pak dodala: Hleď, moje dcero, mé Srdce je ovinuté trny, jimiž je lidé ustavičně zraňují skrze svá rouhání a nevděčnosti. Potěš mě alespoň ty a oznam všem toto: Všem, kteří po pět měsíců v první sobotu se vyzpovídají a přijmou svaté přijímání, a budou v mé společnosti 15 minut rozjímat o patnácti růžencových tajemstvích s úmyslem ulehčit mému utrpení, slibuji, že budu u nich v hodině jejich smrti se všemi milostmi nezbytnými pro jejich věčnou spásu.

Velká zaslíbení

Toto velké zaslíbení Neposkvrněného Srdce Panny Marie se staví po boku zaslíbení Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Markétě Marii Alacoque o prvních pátcích v měsíci. Jeden zpovědník žádal Lucii, aby se zeptala, proč je prvních sobot právě pět. V noci z 29. na 30. května 1930 Maria odpověděla: Jedná se o odčinění pěti urážek Neposkvrněného Srdce Panny Marie:

• Rouhání proti Neposkvrněnému početí
• Rouhání proti jejímu svatému panenství
• Rouhání proti jejímu božskému mateřství a odmítání uznat ji jako Matku všech lidí
• Dílo těch, kteří veřejně zasévají do dětských srdcí lhostejnost a pohrdání a dokonce nenávist k Neposkvrněné Matce.
• Dílo těch, kteří přímo urážejí její svaté obrazy.

Proč se jedná právě o soboty? Tento den je od nepaměti zasvěcen Panně Marii. Podle mnoha svatých teologů je sobota dnem absolutní a pevné víry Panny Marie. Zatímco sami apoštolové pochybovali, Maria osvěcovala svou vírou temnoty umučení. Svatá sobota byla prvním dnem největší bolesti pro ztrátu Ježíše, ale také dnem nekonečné důvěry v jeho vítězství.

Panna Maria Fatimská stanovila podmínky pro tento triumf. Jedna závisí na papeži a na zasvěcení Ruska Neposkvrněnému Srdci, a to slavnostně ve společnosti všech biskupů světa.

Druhý požadavek je rozšíření praxe prvních sobot v měsíci, který je adresován všem věřícím. Uplynulo téměř jedno století, ale podmínky nejsou dosud splněny, protože Rusko nebylo dosud zasvěceno a praxe prvních sobot upadá do zapomenutí. Abychom se vyhnuli trestu, který hrozí celému světu, nebo ho alespoň zmírnili, připomínáme všem jednotlivcům i rodinám a zvláště kněžím a farnostem nezbytnost modlit se a plnit žádosti Panny Marie Fatimské.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele