S metaři se roztrhl pytel. Před pár dny do této kategorie vstoupil například Vít Bárta. „Musím si zamést před vlastním prahem," prohlásil a s křečovitým úsměvem se prý „těší" na soud. Nelze tvrdit, že tu špínu před svým prahem zamete pod rohožku, či namete na někoho jiného. Mistrem metařem je pak Radek John, který všechna podezření z minulosti, jak doufá, již odmetl, ať to bylo jeho angažmá v kauze ORA Print a vysávání VZP, či podezření, že kdysi způsobil dopravní nehodu a přítel (plukovník policie) mu pomohl. Dnes vstoupil do další inkubační fáze - mezi tzv. recyklované, tedy ty, kteří již před svým prahem zametli (třeba pod cizí koberec), přečkali v karanténě a nyní se vracejí. Radek John se takto vrací do čela jednoho významného parlamentního výboru, Vít Bárta už se těší na karanténu a recyklaci, jen co mu lékaři práva určí diagnózu. Pokud víte ještě o někom, kdo do této kategorie patří, napište jej do komentářů pod tento článek.

Čističi se očišťují. Ti zatím nestojí obviněni, ale jen z něčeho nařčeni. Dostali kartáč, ne všichni musejí odejít a tisíckrát opakují svoji verzi, až si na ni společnost zvykne a zapomene. Kdo vlastně dnes ví, co bylo podstatou Vondrova „ProMoPra", nebo, proč vlastně odešel Pavel Drobil? Nyní mezi ně vstoupil též berounský golfista Besser, jehož paní tak úspěšně bojuje se zločinem jako věrný stín dnešního ministra Kubiceho, který se očistil již dávno a nyní špiní jiné (Lessyho) za stejné činy, se kterými tak skvěle zabránil politikům spojit se s organizovaným zločinem v roce 2006. Nerozumíte tomuto spojení? Ani já, jen mám paměť. Popravdě - mít byt na Floridě dnes není nic výjimečného mezi úspěšnými podnikateli a já nevím, jestli Besser mezi ně patří či nikoliv. Ale zapomenout na takovou „hloupost"? Ale budiž, alespoň se chová chlapsky. Kdo dál podle Vás patří mezi tuto kategorii?

Naivky netuší, co se kolem nich děje. Laboratorním příkladem je Kristýna Kočí, která nelétla neodolatelným svodům pana Tluchoře a spadla do prostředí odposlechů, nahrávačů, a když už její moc slábla a projekt se nedařil, oznámila, že pochopila sponzorský dar či půjčku od stranického guru jako úplatek nebo úplatek jako dar podmíněně poskytnutý, aby byla po vůli (při vší úctě nikoliv fyzicky) vedení své strany. Byla jako komunisté v roce 1968 - pomýlená, ale už prokoukla. A tak šup na státní zastupitelství, ale guru se šikovně brání a „zločincem" je prostořeká Kristýnka. Alespoň v očích veřejnosti. Nebo ne? Kdo sem dále podle Vašeho názoru patří?

A tak žulové kvádry rozbíjející Hulinský, architekt moci velkokoaliční, který byl jak skála pevný a ukotvený ve své Praze, je najednou v karanténě a možná, že recyklaci stihne ještě před pražskou konferencí. Karatisté jsou zvyklí na tvrdé údery...

Vláda boje s korupcí podcenila, že tato zhoubná choroba působí dlouhodobě a že má dlouhou inkubační dobu, takže se provalí v nepředvídatelný okamžik. Opravdu nepředvídatelný? Proč je premiér Nečas konfrontován téměř každý měsíc s nějakou nepříjemnou kauzou, po které buď musí člen jeho vlády odejít, nebo zůstává zraněn čekajíce na zajizvení? Proč má již dva z místopředsedů v karanténě a recyklace ne a ne přijít?

Strany si za to mohou z podstatné míry samy. Slyšel jsem, že mnohé partaje v západních zemích se nespokojí jen s čestným prohlášením (a v našem případě s lustrací). Žádá úplné majetkové přiznání, daňová přiznání za poslední léta, se souhlasem kandidátů na politické funkce si provádí vlastní prověrky. Neobstojí ten, kdo si koupil byt třeba za 7 milionů a odůvodní to doložením, že za posledních sedm let měl každý měsíc příjem milion, neboť musel žít, jíst, platit nájem a podobně. Z otevřených zdrojů se obsah přiznání k majetku porovnává s prohlášením adepta na tuto funkci. Tak, jako v bezpečnostních prověrkách i zde se nejvíce akcentuje, aby kandidát nemlžil a řekl o sobě a o svých poměrech pravdu.

Vyplatí se to, pokud se kauzy přemnoží, sráží to volební výsledek o mnoho procent. Vydělíte-li jen ty přiznané náklady stran na volby počtem získaných procent, dojdete k závěru, že u těch největších stran stojí procento takových 5 až 10 milionů korun. Takže investice do vnitřního preventivního prošetření se vyplatí. Samozřejmě s vědomím a souhlasem adepta.

Politika se u nás stala předmětem podnikání, alespoň u mnohých. Je třeba nikoliv znalostí, ale hlavně podpory, abyste se dostal uvnitř strany mezi vyvolené. To se lépe zajišťuje majetnějším, úspěšnějším a bohužel též protřelejším. A tak se orloj otáčí, sochy svatých vyměňují a čas běží. Princip karantény a recyklace někdy funguje, někdy ne.

Pouze před světem jsme dost trapní.

Publikováno se souhlasem vydavatele.