Zájem o žlutý kov dokazuje i chování centrálních bank. Ty ve třetím čtvrtletí přidaly do svých rezerv bezmála 82 tun zlata. I zde se nicméně projevil určitý pokles – v předchozím kvartále byly rezervy navýšeny o 168 tun. Od začátku roku pak činil nárůst přes 271 tun.

Nákup zlata nekončí

Analytici ani Světová rada pro zlato nezaznamenávají pokles poptávky o zlato ze strany centrálních bank či investorů a ani se jej neobávají. Argumenty pro držení a navyšování zlatých rezerv získávají investoři a centrální banky hlavně díky současné geopolitické situaci a globálním ekonomickým problémům. Ve svém komentáři k výsledku amerických voleb to konec konců uvedl i samotný šéf investičního výzkumu Světové rady pro zlato Juan Carlos Artigas. Podle průzkumu téže instituce pak 17 z 19 dotázaných manažerů centrálních bank potvrdilo plány na udržení nebo navýšení zlatých rezerv. Zjevně tedy nedochází k panickému zbavování se tohoto drahého kovu.

Expertka na komoditní trhy ze společnosti Capital Economics Simona Gambarini navíc potvrdila, že zlato jako rezervní aktivum zůstává vzhledem ke světovému vývoji nadále silné. Zejména centrální banky rozvíjejících se ekonomik budou dle očekávání analytiků navyšovat své zlaté rezervy; ve srovnání s vyspělými zeměmi totiž mají tyto státy zlaté rezervy stále velmi nízké.

Ruská láska ke zlatu

Centrální banky, které již tradičně kráčejí cestou navyšování zlatých rezerv, v této pouti pokračují – Rusko pořídilo dalších 44 tun, Čína 15 tun, Kazachstán 10 tun a třeba Bělorusko přidalo do svých rezerv kolem 3 tun... Pokud jde o zmíněné Rusko, tamní centrální banka během posledních sedmi let předběhla v nakupování zlata čínskou (o téměř 150 tun) a je v tomto pomyslném žebříčku na prvním místě. V následujících 3 až 5 letech chce navíc rezervy navýšit ještě o zlato v hodnotě cca půl bilionu dolarů.

Oslabení dolaru jako hlavní důvod sympatií ke zlatu

Při pohledu na zájem o zlato ze strany Ruska, Číny a dalších států je třeba brát v úvahu, že Rusko a Čína jsou klíčovými členy Šanghajské organizace pro spolupráci. Jejím cílem je sjednocení států proti rostoucí americké rozpínavosti a spolupráce v oblastech bezpečnosti, boje s terorismem i ekonomické kooperace. Centrální banky Ruska, ale i dalších členů organizace se zbavují amerických dluhopisů a nakupují zlato s cílem oslabovat pozici dolaru jako hlavní světové rezervní měny.

Touhami držet zlato a rozšiřovat svůj depozit se Rusko nijak netají – v očích šéfa Kremlu Vladimira Putina je tento kov silnou kartou proti dolaru a jiným západním měnám.

Nejistota a strach z kroků nového nezkušeného prezidenta okamžitě zvýšily cenu zlata o 5 %. Trhy se ale z prvotního šoku do značné míry vzpamatovaly a poslaly zlato dolů a dolar vzhůru. Pokud jde však o dlouhodobý výhled, globální makroekonomické a monetární problémy zůstávají neřešeny a rizika toho, že porostou, nemizí. Rusko spolu s Čínou a dalšími státy zmíněné organizace si to velice dobře uvědomují. Jejich politika a diverzifikace do zlata jako bezpečné formy je proto ústředním bodem jejich měnové politiky. To by mělo být také jasným signálem pro ostatní investory.

Autor je investiční analytik.