Jan Bureš: Berlín a Paříž chtějí trestat, bez pomoci ECB ale nebude koho

06.12.2011 15:59 | Zprávy

Berlín a Paříž chtějí automatické sankce pro rozpočtové hříšníky a rychlejší ustavení stálého záchranného fondu (ESM). Jde o další krok správným směrem, který ale sám o sobě nestačí.

Jan Bureš: Berlín a Paříž chtějí trestat, bez pomoci ECB ale nebude koho
Foto: Hans Štembera
Popisek: Evropská měna euro. Ilustrační fotografie euromincí

V tuto chvíli rozpočtová pravidla dodržuje ani ne třetina členů a zavedení automatických trestů nic neřeší. Ne v každém případě je navíc na vině ne-disciplinovanost národní vlády - ve Španělsku a v Irsku před krizí hospodařily vlády s výraznými přebytky a nízkým dluhem. Jejich problémy souvisely s rozjížděním dluhové spirály v ostatních sektorech ekonomiky (domácnosti, developeři a banky).

Dalším problematickým bodem je, jak do budoucna nastavit dělící čáru mezi nesolventními zeměmi a těmi, které mají pouze dočasné likviditní potíže (problémy se sháněním peněz za rozumnou cenu). Německo v tomto směru udělalo ústupek a již nepožaduje, aby nový záchranný fond měl v sobě automaticky zabudován mechanismus stálých bankrotů. Obě největší země se rozhodly vyhlásit Řecko za výjimečný případ a všechny ostatní země budou tlačit do splacení všech svých dluhů. Avšak v případě Portugalska se jim to nemusí povést a absence stálého mechanismu pro řízení bankrotů může trhy udržovat v nervozitě.

V neposlední řadě je bezesporu správným krokem urychlit přípravy na novém záchranném fondu, protože mechanismus vzájemných záruk prostřednictvím eurovalu je v tuto chvíli v zásadě mrtvým projektem. Z hlediska akceschopnosti fondu je také příznivou zprávou pro investory, že se politika fondu bude řídit kvalifikovanou 85%ní většinou a Slováci s Finy tak jednoduše ztratí blokační menšinu. Je ale otázkou, jak se to bude menším státům líbit. Ratifikační proces změn v současných smlouvách tak může opět vypadat jako další adrenalinové cvičení. Tím se dostáváme k tomu, co bude v tomto týdnu skutečně zásadní, a to je ECB.

Merkelová se Sarkozym představili, co je zhruba možné realisticky čekat od pátečního summitu. Teď jde ale o to, zda ECB podobné záruky stačí a zchladí napětí na dluhopisových trzích. Bez pomoci ECB totiž Berlín a Paříž ani neodstane možnost uvést nová pravidla v život.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Názory, ParlamentniListy.cz

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Jemelík: Omluví se někdo ostouzeným?

12:26 Zdeněk Jemelík: Omluví se někdo ostouzeným?

Dne 15. ledna 2024 zamítl Krajský soud Brno odvolání proti zákazu distribuce knihy Zločiny beze zbra…