Zatímco v roce 2015 se česká ekonomika vezla na vlně dočerpávání evropských dotací, v roce 2017 se jednalo především o růst vyrobený u nás “doma”. Domácí poptávku hnala spotřeba domácností, za kterou stojí kombinace nízké nezaměstnanosti a zrychlujícího růstu mezd. Podobným příběhem bude česká ekonomika žít i letos, jen bude asi muset lehce ubrat nohu z plynu. Proč?

Hlavním problémem podniků je nedostatek zaměstnanců. Velice nízká nezaměstnanost je na jedné straně motorem růstu, na druhé však podle průzkumů mezi průmyslníky zásadním limitujícím faktorem dalšího rozšiřování výroby. Ve velkém chybí především zaměstnanci v méně kvalifikovaných a hůře placených profesích (např. montážní a pomocní dělníci ve výrobě), jejichž mzdy tak ve finále rostou nejrychleji.

Nedostatek lidí by na druhou stranu měl být čím dál tím větším důvodem pro zvyšování investic podniků. Pomáhat by jim v tom ostatně měla i česká koruna svými relativně rychlými zisky. Ty sice na jedné straně ztěžují život exportérům a postupně snižují jejich cenovou konkurenceschopnost, na druhé straně citelně zlevňují dovozně náročné investice...takové, které řadě podniků mohou pomoci řešit akutní problém s nedostatkem lidí. Rostoucí investice sice mohou po mnoha letech skrze rychlejší růst dovozů zastavit vylepšování naší vnější rovnováhy, pravděpodobně ale ne natolik, aby se to výrazněji dotklo české koruny.

Sečteno, podtrženo, rok 2018 bude sice rokem pomalejším a pro řadu podniků těžším, na druhou stranu by se nadále mělo z pohledu růstu jednat o rok úspěšný.

Jan Bureš
finanční analytik