Podle posledních průzkumů vše ukazuje na to, že vítěz minulých voleb (pravicová lidová strana) utrpí ve volbách značné ztráty a bude se těsně přetahovat o vítězství s druhými socialisty. Dalšími stranami, které pravděpodobně ztratí, jsou dnešní koaliční partneři lidovců - zelení a liberálové. Naopak asi výrazně posílí strany, které nespadají ani do jedné ze sedmi politických skupin v Evropském parlamentu. Jedná se z velké části o populistické a extremistické strany z levé i pravé části politického spektra. V řadě zemí dosahuje podpora těchto stran více jak 20 % - například v případě italského hnutí pěti hvězd, francouzské Front National nebo řecké Syrizy. Populisté a anti-evropské strany tak poprvé budou mít šanci zformovat své vlastní uskupení (klub) - k tomu potřebují alespoň 25 poslanců ze sedmi zemí. To by jim otevřelo dveře k funkcím v EP a větším penězům na politickou činnost. I tak ale jejich vliv na rozhodování nakonec asi nebude výrazný.Mezi anti-evropskými a populistickými stranami nepanuje žádná shoda na základních tématech a řada těchto stran má na národních úrovních poměrně nízkou disciplínu a loajalitu vůči vlastnímu hnutí. Zisk populistů tak nakonec může vést spíše k větší spolupráci stran hlavního proudu - lidovců a socialistů. To je situace v zásadě dobře známá z Německa. Tam v důsledku ztrát zelených a liberálů a zisků anti-evropské AFD nakonec vznikla velká koalice.

V Evropském parlamentu to v praxi může vést k posílení postojů socialistů při formování a připomínkování evropské legislativy. Ti jsou v obecné míře více nakloněni vyšší regulaci, ochraně spotřebitele a životního prostředí. Svůj význam to může mít aktuálně ve dvou důležitých oblastech. První jsou dodělávky v projektu bankovní unie a finanční regulace - postup vůči finančnímu sektoru může být kvůli socialistům tvrdší. Druhou je připravovaná transatlantická obchodní dohoda s USA. Větší váha stran preferujících protekcionismus a sociální otázky může ohrozit ambiciózní plán, který počítá se schválením přelomové obchodní dohody na začátku roku 2016. Okamžitý dopad výsledku voleb na trhy ale pravděpodobně bude minimální. Pokud populistické strany nepřekvapí skutečně velkým ziskem, pozornost v Evropě se rychle stočí k blížícímu se zasedání ECB.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery