Tentokrát však nezklamaly problematické periferie eurozóny, ale jinak zdravé jádro - Německo a Francie. Obě dvě ekonomiky rostly v druhém kvartále pomaleji než Itálie i Španělsko.

I když ještě neznáme detailní strukturu růstu, je jasné že ve Francii i v Německu byla slabá spotřeba domácností. To je zvlášť znepokojivé ve světle silné spotřebitelské důvěry a rekordně nízké nezaměstnanosti. Na německý nákupní košík se zkrátka nedá spolehnout a investice jsou pěkným ale vrtkavým základem německého růstu. V nadcházejícím kvartále mohou investice ve světle zhoršujících se podnikatelských nálad (EMU, USA i Čína) rychle spadnout, podobně jako exportní dynamika.

Jednou z mála nadějí pro evropské ekonomiky je zpožděný efekt oživení Japonska po ničivém zemětřesení z počátku roku. Pomoci také mohou o něco nižší ceny komodit. Bez zastavení pádu podnikatelských nálad se ale uhašení dnešní paniky jen tak nedočkáme. Současně bude zapotřebí zrychlit řešení problémů na periferiích eurozóny. Druhý balík Řecku byl sice krok správným směrem, ale ne dostatečně daleko - osekání čisté současné hodnoty dluhu je malé. Také rozšíření pravomocí záchranného fondu EFSF je pěkné, ale bez dalšího navýšení prostředků ve fondu je to slabá zbraň.

Výhled na nejbližší kvartály tedy nevěstí nic růžového ani pro českou ekonomiku (0,2 % q/q, 2,4 % y/y ve 2Q 2011). Nižší růst v eurozóně a riziko pádu do recese pravděpodobně zbrzdí i tok exportních objednávek pro české podniky, zpomalí oživující investice i tvorbu nových pracovních míst. ČNB tak asi nebude mít po zbytek roku chuť měnit sazby a někteří členové bankovní rady mohou začít koketovat s jejich snižováním. To vše by se mělo začít podepisovat negativně na české koruně, které je v tuto chvíli vůči svým sousedům (především polskému zlotému) nepřiměřeně silná.

- Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Poštovní spořitelna je součástí Československé obchodní banky, a. s.