To je dobrá zpráva, zvlášť ve světle slabšího říjnového výsledku evropského průmyslu. Ukazuje se, že zpomalení průmyslu bude pravděpodobně “pouze” dočasné. Věříme nadále, že ekonomika eurozóny ve čtvrtém kvartále dále poroste tempem 0,3 % mezikvartálně (za celý rok 1,5-1,6 %) a na začátku příštího roku pravděpodobně zrychlí.

Evropskému průmyslu podle všeho začíná výrazněji pomáhat nepřímo americký Fed skrze politiku silného dolaru, a tím pádem slabého eura. Řada průmyslníků v dotaznících přímo uvedla, že jim slabé euro výrazně pomáhá při lovu zakázek na globálním hřišti. I proto byl celkový růst nových zakázek a exportů nejrychlejší za posledních skoro šest let. Na závěr roku také začaly být výrazněji cítit inflační tlaky - vstupní ceny rostly primárně kvůli ropě a slabému euru nejrychleji za posledních zhruba pět let. A pozitivní zprávou pro ECB je, že podobně zrychlují i ceny, které firmy účtují klientům a spotřebitelům. Uvidíme ještě, zda se to nakonec objeví i v tlacích na nárůst jádrové inflace. Ta zatím v eurozóně zůstává relativně slabá (0,8 % m/m).

Na trzích by silné PMI neměli sehrát výraznější roli a euru jen s těží pomohou, protože nezmění nic na uvažování Evropské centrální banky. Její cesta rokem 2017 je načrtnutá poměrně jednoznačně. Otázkou zůstává i po včerejším zasedání, jak agresivní bude v utahování měnové politiky příští rok americký Fed. 

Jan Bureš