Napětí okolo Brexitu a slabá Čína zchladily v posledních měsících v globální ekonomice investiční aktivitu a zahraniční obchod. Z velkých světových ekonomik takovou změnu počasí jako vždy nejhůře snáší Německo. Jeho ekonomika je více průmyslově a současně více vývozně založená. Zatímco podíl vývozů na německém HDP dosahuje padesáti procent, ve Francii nebo v Itálii je to pouze třicet procent a v USA dokonce jen o něco více než deset procent. Z počátku se zdálo, že problémy německého průmyslu jsou omezené na automobilky, které se komplikovaně vyrovnávaly s přechodem na nové emisní limity, a na chemičky, které loni trápila nízká hladina vody v Rýnu. Lednová čísla ale ukázala propad napříč klíčovými odvětvími a investory pořádně vystrašila. O to důležitější je, že únor přináší o poznání lepší zprávy. Průmyslová výroba meziměsíčně vzrostla o 0,7 % a německý statistický úřad dnes ráno navíc revidoval mizerná lednová čísla z propadu o 0,8 % na meziměsíční stagnaci.

Další pozitivní zprávou pro Německo z tohoto týdne je stabilizace podnikatelské nálady v Číně (již v pondělí), která byla jedním z hlavních zdrojů nejistoty pro německé strojaře a automobilky. Právě v reakci na čínská čísla začal již na začátku týdne posilovat německý DAX. A v neposlední řadě se německým podnikům musí zamlouvat také vstřícný postoj EU k dalšímu oddálení brexitu a rýsující se obchodní příměří mezi Čínou a USA. A to všechno jsou velice dobré zprávy i pro českou ekonomiku, která ve vleku klopýtajícího německého průmyslu začala v posledních měsících také slábnout. Uvidíme, jak v tomto světle dopadne příští týden český únorový průmysl.

Jan Bureš

ekonom