V Senátu totiž nadstranická dohoda na vyšších daních pro 2 % nejbohatších Američanů získala podporu drtivé většiny republikánů. Na první pohled se může zdát, že jde o vítězství prezidenta Obamy - daně stoupnou nejbohatším (poprvé skoro po dvaceti letech), střední třída zůstává naopak uchráněna a po dlouhé době světlo světa spatřila zásadnější nadstranická dohoda.

Daní za to je, že fakticky nikdo není s dohodou spokojen - to platí především o republikánských kongresmanech hlásících se k Tea party. Ti byli vždy zásadními odpůrci jakéhokoliv zvyšování daní a současná dohoda navíc prakticky neřeší problém rychle rostoucích výdajů a tím pádem ani skoro čtyřbilionového deficitu. Hlas nespokojených republikánů bude o to hlasitější v dalších rozpočtových bitvách, které prezidenta Obamu čekají v nacházejících měsících.

Do konce února bude muset Kongres navýšit dluhový strop, jinak USA teoreticky může hrozit technický bankrot. Republikáni tradičně chtějí využít této příležitosti k tlaku na osekávání výdajů. Prezident Obama jim ale vzkázal, že nehodlá o dané věci vůbec jednat - navýšení dluhového stropu je podle něj technická záležitost, za kterou je zodpovědný Kongres. Kromě dluhového stropu navíc v březnu znovu hrozí nastartování automatických škrtů ve výdajích, které se mají spustit, pokud se republikáni s demokraty nedohodnou na střednědobé strategii pro snižování deficitu federálního rozpočtu. Jeden pád z fiskálního útesu je tedy odvrácen, na obzoru se ale mohou rýsovat další.

Jan Bureš
Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny