Index Ifo vzrostl v březnu vice, než se očekávalo, na 99,6 bodu (tříměsíční maxima), a to jak díky lepšímu hodnocení současné situace, tak i vzhledem k příznivějším očekáváním. Páteční indexy PMI naopak ukázaly další propad v německé podnikatelské náladě, a to zejména v průmyslu. Hodnocení nových zakázek v průmyslu bylo v Německu nejslabší od jara 2009, tedy období vrcholných propadů po kolapsu investiční banky Lehman Brothers. Nabízí se tedy otázka, čemu v tuto chvíli věřit?

Zatímco Ifo provádí šetření mezi velkým počtem respondentů napříč sektory (přes 7000 podniků), průzkumy PMI by měly být dělány sice na menším vzorku, ale mezi seniorními zaměstnanci firem. Podle některých studií (ZDE) ovšem vychází stále jako těsný vítěz v historickém srovnání předpovídajících schopností index Ifo.

Ať tak nebo tak obrázek německé ekonomiky není tak rozdílný, pokud vezmeme v potaz strukturu obou indexů. I index Ifo totiž ukazuje, na rozdíl od výborné nálady ve službách a zlepšení ve stavebnictví a obchodě, na další propad nálady v průmyslu (subindex je nejslabší za více než 6 let). Dá se tedy souhrnně říci, že německá ekonomika je odolná, ale její průmysl, který je nakonec důležitý i pro Česko, má stále vážné problémy. Poslední tvrdá čísla z průmyslu sice v lednu ukázala na opatrnou stabilizaci, některé sektory ale mají stále vážné potíže (viz graf níže) a jak ukazují březnové PMI a Ifo, vyhlídky průmyslníků moc růžové nejsou.