Nedávno ukončené WEF v Davosu, nabídlo 17.ledna v Kirchner Museum panel věnovaný aktuálnímu tématu: stav a úpadek důvěry. Více než 100 posluchačů přišlo, aby si mohli srovnat výsledky průzkumu společnosti Edelman, specializující se na komunikaci v podnikatelské, vládní, mediální a NGO sféře, se zkušenostmi přednesenými v druhých sekcích WEF. Ty se zabývaly ztrátou důvěry k institucím, šíření dezinformace a fake news. Diskuze se účastnili představitelé Google a Facebook. Microsoft organizoval svůj kulatý stůl ve formě off-the-record; věděl proč. Shrnuto a krátce formulováno moderátorem z FT: my všichni jsme dnes bankéři.Facebook sklidil největší kritiku. Profesor žurnalistiky na City University of New York, Jeff Jarvis, který vedl dvě sekce na téma fake news, suše konstatoval: It was a recognition that there’s a problem. Nenabídl žádné řešení. Podobně se vyjádřil profesor New York University’s Stern School of Business (NYU Stern), bývalý člen Obamovy administrace, Posner: There’s a growing concern about the gap between what’s true on the internet and what’s not, and how the internet and these social networks and platforms are affecting both political and social interactions. Řešení problému je v nedohlednu, proto ho bude hledat skupina 20 plus lidí v rámci WEF, Global Future Council on Human Right (GFCHR). Mezi členy GFCHR jsou Daniel Bross (ex-Microsoff), Andrew McLaughlin (ex-Google) a další experti z organizací, které byly a jsou doposud největšími účastníky a výherci konjukturního cyklu založeného na fake news. Kozel se transformuje do zahradníka. Již proto nemohl zůstat prezident Trump stranou, nevyužít možnosti obohatit scénu a iniciovat tzv. earth-shaking impact of this kind of bias, jak formuloval profesor Arun Sundararajan (NYU).

Zájemcům o více na téma, doporučuji seznámit se s výsledky listopadového setkání WEF v Dubaji, které nelze popsat jako setkání smějících se lidí. Přítomní worried technology had worsened political polarization and made it easier for misinformation to flourish.

Ve stejné době indikovala zveřejněná zpráva BuzzFeed, že blogs, šprýmaři a podobní účastníci Facebook zveřejnily během tří měsíců (do dne voleb prezidenta USA) více zpráv a fake news než masová média. Dnes slibuje Facebook eliminaci těch“worst of the worst” ze své platformy. Skutečnost je ale taková, že fake news a ztráta důvěry jsou komplexním problémem, který technika, nově se rodící evropské a národní instituce pravdy a bojovníci proti propagandě nevyřeší. Na tomto místě připomínám boj Google proti EU ve věci tzv. právo být zapomenut. Google se formálně podřídil EU rozsudku, podal ale odvolání proti rozsudku v květnu 2016 ve Francii. Rozsudek vyžaduje odstranění odkazu v každé zemi světa. Jaký by nebyl konečný výsledek soudního sporu, skutečností je, a bude i v představitelné budoucnosti, že stát má malou šanci předběhnout privátní IT sektor.

Ten již dnes nabízí náhled na nové technologické trendy, jejichž kořeny lze vidět v práci Christopher Bishopa (1959), Laboratory Director, Microsoft Research Cambridge a profesor Computer Science. Titul knihy Pattern Recognition and Machine Learning, Neural networks for pattern recognition, mluví za sebe. Podobně i práce studentů a výzkumníků na Carnegie Mellon University (CMU). Tamzkonstruovali asistenta - robota, schopného zjistit vaší náladu. SARA (Socially Aware Robotic Assistant), představený na letošním WEF rozumí slovům a neverbálnímu chování, a je schopen budovat vztah. Vztah, jak mnozí vědí, je základem všeho. Prezident CMU, Subra Suresh, informoval, že SARA bude na výstavě v Indii, a může být licencován organizacím pro komerční účely. Až se někdo odváží k setkání s prezidentem CMU, SARA se zeptá, zda se s ním chcete setkat, nebo s ním jenom mluvit. To vše je všeobecně velice hezké, specificky potřebné, na příklad pro osamělé jedince, autisty a podobné osoby, vyžadujících péči. Ale i nebezpečné. Blížíme se k praktické aplikaci robotů schopných číst mysl. A blížíme se také k podstatě lidských a jiných práv, ne virtuálních, ale reálných. Jak se bude hodnotit napadení člověka na robota při výslechu, který bude napovídat vyšetřovateli? Nebo, který bude sledovat a automaticky zapisovat vaší náladu a případné odpovědi? Je fake news informace, nebo dezinformace? Připomínám, že doposud nemáme všeobecně platnou definici informace, a jak vzniká, ale za to víme, jak se tvoří dezinformace?

Než obdržím odpověď od soudu, nebo času, budu se raději zabývat studiem neobyčejně levného získávání energie z vodíku. H2 Energy Renaissance, respektive její v USA žijící spolupracovníci, Arméni, přející vidět svoji rodnou zemi vně závislosti na fosilních zdrojích, zveřejnili včera v Armenian News, NEWS.am v anglickém, ruském a arménském jazyce zprávu nabízející naději, že naftě a plynu hrozí konkurence, někomu dokonce zvoní hrana. https://youtu.be/iIlJwTcM0EE. Hemingwayův román Komu zvoní hrana (For Whom the Bell Tolls) z roku 1940 byl inspirován verši anglického renesančního básníka Johna Donneho. Ten je napsal v roce 1624, a ukončil verše symbolicky:.. smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě. Aktualizuji: zvoní i Vám, lidská práva. Souhlasu netřeba.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.