Prvnímu slibu – jednou a navždy, dnes následuje již třetí a čtvrtá dávka. To vše v doprovodu přípravy na nutné přeočkování po pěti měsících s informací, že proti omikronu má očkování účinnost cca 25%, monoklonální protilátky nefungují a omikron (prý) ukončí pandemii. Každé z uvedeného bylo oficiálním faktem na dobu omezenou a bez jakéhokoliv ručení. Proč je očkování, které vyvolává rostoucí sociální protesty a diskredituje stát prosazováno ještě dnes? Proč musíme počítat s uzákoněním povinnosti k očkování a používáním neetických a pokryteckých pobídek? Proč i lékařské autority káží o účinných vakcínách a někteří lidé napodobují očkování, se pokusím vysvětlit na příkladu fungování formace mas (davu, v angličtině mass formation) a psychologii davu. Tyto pojmy ze sociální psychologie se staly známými především díky francouzskému sociologovi Gustavu Le Bonovi (1841 – 1931) a v ČR často citovanému Janu Kellerovi. Připomínám současně, že první debata o psychologii davu se uskutečnila v Římě na prvním Mezinárodním kongresu kriminální antropologie 16. listopadu roku 1885, a že mezi Le Bonovy nejznámější práce patří kniha Psychologie davu.

Kniha vyšla poprvé v roce 1895 ve francouzštině a o dva roky později byla přeložena do češtiny. Dnes je k mání v překladu L. K. Hofmana, Z. Ullricha (Portál 2016, 168 stran, ISBN 978-80-262-1028-3). Le Bon ve svém díle dochází k závěru, že každá lidská skupina je vlastně davem. Kdykoli se člověk dostane do skupiny, mění se jeho chování a chová se jako příslušník davu. Le Bon současně tvrdil, že věk, do kterého se společnost dostává (tj. 20. století), je věkem davů. V něm budou rozhodovat davy a jejich vůdci. Současný vývoj ve světě indikuje, že Le Bon se nemýlil. V kontextu covid-19 a jim zdůvodňovaných omezení se nachází mj. důkaz, že masy nikdy netoužily po pravdě. Odvracejí se od důkazů, které jim nejsou po chuti, a raději zbožňují omyl, především pokud je omyl svádí a je lákavý pro realizaci zlozvyků. Člověku odhodlanému popírat fakta a davu, kterému je nabídnuta dodávka iluze, je snadno být pánem. Proto platí, že kdo se pokouší jejich (individuální a davové) iluze zničit, je vždy jejich obětí.

Le Bon je aktuální, protože varoval: pokud si společnost nedá pozor a nebude se bránit sociální izolaci a protináboženské myšlence, že život nemá smysl, skončíme ve stavu, kdy se formace mas stane normou a psychicky poškození lidé mohou převzít vládu. To se stalo nejenom v moderní v historii. Přesvědčivým důkazem je chování davu během francouzské revoluce, nacistický režim, a v neposlední řadě i chování občanů během probíhající segregace způsobené pandemií strachu z covid-19, abych uvedl alespoň tři příklady. Proč píši o chování?

Protože mnozí z nás myslí, že diktatury vznikají na základě použití hrubé síly a strachu a neuvědomují si, že nacistický režim se dostal k moci na základě hlubokého, objektivního a nepopíratelného psychologického fenoménu zvaném: mass formation, ve vlastním možná ne zcela správném překladu formace mas. Fenoménu je vlastní rozplynutí se individua v mase (davu), jeho rezignace na sebekontrolu a lehké podléhání davové sugesci. Tato trojice neumožňuje tvořit si vlastní názor na nic, protože každý názor je davu implantován z vnějšku.

Protože chci pokračovat v mnohaleté osobní a profesionální praxi, která obsahuje tvrzení, že nehledám (jedinou) pravdu, rád se mýlím a proto se i rád omluvím a pozvu na sklenku, když mi někdo dokáže, že se mýlím, nebudu vést monolog a poučovat. Jako záměnu doporučuji seznámit se s následujícím: 1) S příspěvkem The Phenomenon of Mass Formation, autora Dr. Joseph Mercola, zveřejněný 1.12.2021 v Principia Scientific International. 2) S obsahem video-rozhovoru Aubrey Marcuse s Mattiasem Desmetem, profesorem klinické psychologie na Gentské univerzitě v Belgii, ve kterém rozebírá společenské podmínky, za nichž obyvatelstvo nakonec dobrovolně obětuje svou svobodu. 3) S principy patologické vědy, definované laureátem Nobelovy ceny za chemii (1932), americkým chemikem a fyzikem Irving Langmuirem (1881-1957). O nich se poměrně často zmiňuji i v českých příspěvcích i proto, že Langmuirovy principy se staly neoddělitelnou částí všech mnou vedených analýz.