Einsiedeln znamená poustevna. Klášter byl založen na místě, kde žil (25 let) a zemřel mnich, poustevník a mučedník svatý Meinrad, latinsky Meginratus. Narodil se v dnešním Rottenburgu (Baden-Württemberg) koncem 8. století a jsou s ním spjaty legendy. Jedna z nich práví o vybudování poustevny a kaple benediktýnským mnichem Meinradem. V zimě roku 861 ho v kapli přepadli a zabili dva tuláci - Richard a Peter, kteří hledali poklady. Nic nenašli, proto utíkali pryč, doprovázení až do Curychu křikem věrných havranů, kteří s Meinradem v poustevně žili. Tam byli vrazi zajati, souzeni hrabětem Adalbertem II. von Thurgau a po doznání popraveni.

Na památku věrných havranů má od poloviny 13. století město Einsiedeln ve svém znaku dva havrany v červeném poli; klášter Einsiedeln dva havrany ve žlutém poli. Probošt z katedrály ve Štrasburku Eberhard se stal prvním opatem benediktinského společenství a nařídil na místě vybudovat kostel. Měl ho vysvětit biskup Konrad z Kostnice. Než biskup stačil obřad dokončit, zazněl v kostele hlas, který třikrát zvolal: kostel vysvětil Ježíš. Prý se tak stalo s pomocí svatého Řehoře a čtyř apoštolů včetně svatého Petra. Papež Lev VIII. prohlásil, že šlo o zázrak, vydal papežskou bulu a tak vzniklo požehnané poutní místo Einsiedeln.

Kaple Panny Marie vznikla na troskách příbytku svatého Meinrada. Před tím zde stávala socha Panny Marie. Tu Meinradovi věnovala abatyše Heilwiga z kláštera Schänis. Po požáru v roce 1468 ji nahradila dřevěná soška Panny Marie s Ježíškem, začouzená kouřem svíček. Říká se jí proto Černá Madona. V současné době v kostele stojí Mariánská kaple z černého mramoru, ve které je umístěn vzácný obraz Milostné Panny Marie s Ježíškem. Hlavními poutními svátky jsou 14. září (den zázračného vysvěcení) a 13. říjen (den převozu ostatků svatého Meinarda z Reichenau v roce 1039). Nejvýznamnější událost oslav představuje průvod mnichů (do kaple Panny Marie) zpívajících Salve Regina (v půl páté odpoledne).

Tato tradice se dodržuje od šestnáctého století V náboženském umění mariánské úcty, Černé Madony jsou často považovány za obzvláště zázračné, přičemž se nejedná o výlučnou záležitost katolické církve. Například reformátoři vytvořili předpoklad pro pravou chválu Panny Marie tím, že hájili starokřesťanské učení o Marii, nebo jak zanechal Martin Luther: Marie nemůže být dostatečně velebena, nebo jak se zpívá v biblické - Písně písní: Jsem černá, ale krásná. Pro zajímavost doplňuji, že v hebrejském textu spojka we, stejně jako řecké kai může být přeložena jako „a“ nebo jako „ale“ (přesto).“

Aby pouť byla poutí, jsou nezbytné tři náležitosti: 1) cesta musí mít delší vzdálenost, v opačném případě by to byl průvod. 2) Cílem takové cesty by mělo být posvátné místo. 3) Smysl cesty by měl být povznešení mysli k Bohu. Památný je také výrok papeže Pia IX., který učinil 5. května roku 1874 k francouzským poutníkům: Nutno v důležitém díle katolickém, v poutích, nejen pokračovati, nýbrž je i zdvojnásobniti. V Praze máme dochovanou část – podnož upravenou na kavárnu – původní trojpodlažní dispozice kaple podobné té v Einsiedeln z třetí čtvrtiny 17. stol. na nově upravené rampě Pražského hradu.

Kapli vystavěla Ludmila Benigna hraběnka Šternberková pro malostranské theatiny. Zanikla po zrušení řádu v r. 1783. V areálu bývalého kláštera piaristů v Ostrově je k vidění kaple Panny Marie Einsiedelnské. Kapli dala postavit v letech 1709-1710 Franziska Sibylla Augusta, markraběnka bádenská jako kopii poutní kaple ve švýcarském Einsiedeln. Kaple byla slavnostně vysvěcena 8. září 2002. O dalších se nebudu rozepisovat. O kamenech na cestě k rozpadu EU, ke kterým patří i ty, které se spojují s dohodou mezi EU a UK (level playing field (pravidla soutěže a hospodaření), governance (řízení, či správa) a rybolov, které nestačí dát do EU trouby, aby se daly prodat bez problémů občanům EU (oven-ready), se zmíním podrobněji v jedno z příštích příspěvků, bude li mi dáno.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele