Na jedné straně Atlantiku totiž vcelku realisticky mluvila o brexitu britská premiérka Mayová, přičemž na straně druhé se do dolaru pustil nastupující prezident Donald Trump.

Rozbory toho, zda britskou premiérkou nastíněná podoba brexitu je schůdná (a tudíž pro libru snesitelná), či zda záměrem nastupující Trumpovy administrativy je torpédovat desetiletí budovanou “mantru” silného dolaru (který je dobré mít v devizových rezervách), se dnes budou objevovat na řadě míst, přičemž interpretace bude různá a závěry pro kurz libry či dolaru v řadě ohledů politicky podbarvené.Včerejší pohyb na libře či dolaru představuje pro globální devizové trhy novou důležitou zkušenost v tom smyslu, že to může být politická reprezentace, resp. její rozhodnutí, které alespoň na čas převezme otěže trhu.

Pomineme-li dluhovou krizi v eurozóně (a její negativní vliv na euro), tak jsme roky a desetiletí byli navyklí na to, že v případě kurzů velkých vyspělých ekonomik to byl úrokový diferenciál, resp. makroekonomické fundamenty a z nich odvozená politika centrálních bank, jež řídily devizové trhy. Vliv rétoriky politické reprezentace, která se v důležitých hospodářských otázkách držela stranou, byl na trh s dolarem či librou zcela okrajový. Časy se však mění a je možné, že o volatilitu na devizových trzích se budou starat nejen centrální bankéři, ale možná spíše ministři financí či dokonce jejich prezidenti a premiéři.

Jan Čermák