Těžko říct jestli Trumpova snaha způsobí to, že se u některých bohatých evropských členů aliance hne svědomí a začnou konečně vydávat více peněz na zbrojení, ale pokud by se tak náhodou stalo, mohlo jít o jednu z největších fiskálních expanzí v eurozóně za poslední období.

Trumpovi je trnem v oku, pokud jde o nízké výdaje na obranu, především Německo, jehož vojenské výdaje činí jen něco málo přes 1 % procento HDP, přitom náš velký severní soused má rozpočet v excelentní kondici. Německý federální rozpočet totiž tento rok skončí ve vysokém přebytku (možná to bude právě přes 1 % HDP), a tak by pro Berlín neměl být výraznější problém okamžitě navýšit vojenské výdaje na(d) 2 % HDP. Tedy přesně jak to požaduje Donald Trump a nikoliv až v roce 2025, jak slibuje bruselská centrála NATO. Dodejme, že v prakticky stejné situaci jako Německo - tedy, že vojenské výdaje jsou hluboko pod 2% cílem aliance při aktuálním rozpočtovém přebytku - je hned několik dalších zemí - například Holandsko, Dánsko a vlastně i Česká republika. Všechny tyto země spolu s Německem v čele mají fiskální kapacitu prakticky okamžitě zvýšit výdaje na obranu a tím pádem dále stimulovat poptávku (doma i v EU).

Jestli na vojenskou výdajovou (čti poptávkovou) expanzi v EU nakonec dojde, není vůbec jisté. Vše je samozřejmě otázkou priorit. Pokud bude chtít EU i nadále zůstat jen “soft power”, která v momentě, kdy někdo za její východní hranicí provede vojenskou intervenci, hodlá spíše bojovat morálkou a nikoliv harašit zbraněmi, tak se na 2% HDP vojenských výdajů zmíněné země EU nedostanou ani v roce 2025. Nicméně pokud by se náhodou soustruhy (západo)evropských zbrojovek rozjely v brzké době naplno, tak by to mohlo mít opravdu zajímavé makroekonomické, resp. tržní implikace. Dodatečná poptávková stimulace hnaná německou (vojenskou) expanzí by totiž mohla zahnat deflační strachy v eurozóně do pozadí a předražené německé vládní dluhopisy by třeba konečně mohly “zlevnit”.