O víkendu se sice představitelé hlavních politických stran v Aténách snažili spolu s prezidentem dohodnout na nové vládě, avšak marně. Dnes si nicméně řecký prezident přizval k jednání již pouze tři strany (čtvrtá pozvání odmítla) s tím, že se pokusí o nemožné - postavit vládu, která by při většinové nevůli řecké populace prosazovala úsporný program diktovaný MMF, ECB a Evropskou komisí.

Stále tedy existuje jistá možnost, že by v Řecku vznikla jakási "proevropská vláda", která by se pokusila udržet Řecko v eurozóně. Je třeba si však nalít čistého vína a podívat se na to, kdo by v takové vládě měl sedět a čtyři roky odolávat tlaku řecké ulice. Tak za prvé by to měla být "konzervativní" Nová demokracie - tedy strana za jejíž vlády došlo k tak neuvěřitelně rozmařilé rozpočtové politice, že bylo zapotřebí falšovat statistiky. Za druhé zde máme na odbory napojený socialistický PASOK, který zemi diplomaticky řečeno velmi kostrbatě vládl v posledních třech letech. A konečně by reformní vládu měla tvořit Demokratická levice, která se z PASOKu odštěpila a postavila svůj předvolební program na tom, že s diktátem MMF je třeba se rozloučit. Jinak řečeno, jen velmi naivní investor by mohl věřit tomu, že této trojkoalici by se mohlo dařit udržovat spolupráci s oficiálními věřiteli při životě a s tím i naději na to, že Řecko setrvá v měnové unii.

Není tedy divu, že např. v ECB již patrně přehodili výhybku a jak plyne z posledních komentářů centrálních bankéřů v této instituci se odchod Řecka z měnové unie bere jako jeden z možných scénářů.

Jan Čermák
Analytik ČSOB