Za prvé, američtí konzervativci ve Sněmovně reprezentantů, poté co se sami zahnali do slepé uličky tím, když odmítli kompromisní návrh Senátu na dvouměsíční prodloužení nižších daní a delších výplat nezaměstnanosti, včera pod tlakem veřejnosti kapitulovali a na rozpočtové úlevy kývli. Růstové výhledy americké ekonomiky tak zůstávají pozitivní.
Za druhé, vše přitom nasvědčuje, že americké ekonomice se daří již nyní, o čemž nás prakticky denně přesvědčují publikovaná makroekonomická data. Naposledy jimi byly statistiky o výplatách dávek v nezaměstnanosti, které poklesly na tříapůlleté minimum. I díky tomu stojí náš předběžný odhad růstu americké ekonomiky pro poslední kvartál roku nad hranicí 3 %.
Za třetí, v ECB se možná pohnuly ledy. Vlivný (byť odcházející) člen bankovní rady ECB Bini Smaghi totiž v interview pro Financial Times naznačil, že v okamžiku, kdy jde o samotnou existenci eurozóny centrální banka povinnost jednat. Italský bankéř, který bude působit v hlavním orgánu ECB do konce roku, přitom uvedl, že pokud roztažené kreditní marže brání transmisi měnové politiky (a nejsou přitom ýsledkem insolvence, ale likvidity), pak by měla banka konat. Smaghi měl tímto výrokem přitom zcela jasně na mysli (opravdu) velké nákupy dluhopisů do bilance ECB. A to je přesně krok, který by nejen podle nás situaci v eurozóně hodně pomohl.
Poskládáme-li si tedy tři výše uvedené pozitivní faktory dohromady, ani by nás příliš nepřekvapilo, kdyby obvyklý “lednový efekt”, který znamená, že se rizikovým aktivům v sezóně daří, přišel tentokrát již o deset dní dříve.
Jan Čermák
Analytik ČSOB
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz