Jan Dočekal: Dobrý člověk Vladimír Lavický

02.03.2019 21:19 | Zprávy

Když si výtvarník Vladimír Lavický někoho zvlášť oblíbil, říkal o něm s laskavým úsměvem, že je dobrá duše. Tou nejlepší duší, kterou jsem znal, byl však on sám.

Jan Dočekal: Dobrý člověk Vladimír Lavický
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Galerie

Vladimír Lavický (13. 3.1923 v Třebíči – 19. 12.1997 v Třebíči) byl vyučený tiskařem. Absolvoval tříletý dálkový kurz kresby a malby DECART v Praze (prof. J. Masák), soukromé studium u akademického malíře Imricha Plekance, dálkový malířský kurs v ÚDLUT v Praze a krajinářský kurs u prof. Antonína Kybala. V roce 1962 absolvoval dálkové studium brněnské Knihovnické školy.

Vladimír Lavický: Modré skály, suchá jehla, papír, 110 x 70 mm, okolo roku 1985. Foto: Jan Dočekal Od roku 1938 pracoval dvanáct let v třebíčské tiskárně Emanuela Čapka, pak v Instalačních závodech a v organizaci Svazarm. V roce 1959 se stal ředitelem Osvětového domu v Třebíči, v roce 1967 ředitelem Okresní knihovny v Třebíči. O tři roky později z důvodů ideologických zbaven funkce a propuštěn. Až do penzijního věku byl pak výtvarníkem a aranžérem u třebíčské firmy Restaurace a Jídelny. Ve školním roce 1988-89 externě vyučoval výtvarnou tvorbu v Lidové škole umění v Náměšti nad Oslavou.

Uskutečnil devět autorských výstav, pět dalších bylo připraveno posmrtně. Byl široce vzdělán v dějinách výtvarného umění a literatury. Vlastní tvorbu skromně chápal jako práci pro radost svou a druhých, o zařazení mezi profesionální výtvarníky neusiloval a po listopadu 1989 to již nepovažoval za důležité. V roce 1970 získal I. cenu v kategorii grafiky v krajské soutěži zájmové umělecké činnosti v Prostějově (předsedou poroty byl Igor Zhoř). Je zastoupen ve sbírkách Vojenského historického muzea v Praze, Muzea Vysočiny v Třebíči, Městského muzea a galerie v Dačicích a v soukromých sbírkách ve Spolkové republice Německo, v Rakousku, Švédsku a v USA.

Od počátku 60. let uspořádal a redakčně zpracoval šest desítek básnických sborníků, publikací o regionální literatuře, bibliofilií a upomínkových tisků. Nejvýznamnější je bibliofilie Vítězslav Nezval: Pět minut za městem, obsahující původní linoryty Jaroslava Švába (Okresní knihovna Třebíč, 1970).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jana Maláčová byl položen dotaz

Spojení s Komunisty

Nakonec k němu nedošlo, ale jak jste vůbec o spojení se Stačilo, což je vlastně jiný název pro komunisty, maximálně přetřených z rudé na růžovou? To už neplatí bohumínské usnesení?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Lanz: Na vojnu ano, či ne?

15:57 Zdeněk Lanz: Na vojnu ano, či ne?

Na úvod si dovolím malý historický exkurz prostřednictvím stránek Ministerstva obrany a Armády České…