Podle syrských zdrojů se nad Sýrií v neděli pohybovaly izraelské letouny. Syrská televize pak uvedla, že tyto stroje zaútočily na dvě místa v okolí metropole.

Na rozdíl od některých podobných incidentů Syřané zveřejnili řadu údajů, videozáznam velkých explozí, které slyšel celý Damašek, obvinili Izraelce z podpory terorismu a přidali i pohrůžku. Izraelci se k celé věci nevyjádřili.

Podobné izraelské útoky nejsou ve skutečnosti zcela ojedinělé, za posledních několik let je známo hned několik podobných incidentů, a je pravděpodobné, že řada jiných operací se nikdy nedostala do médií.

Pokud skutečně v neděli útočilo izraelské letectvo a pokud šlo o operaci podobnou předchozím případům, pak se velmi pravděpodobně jednalo nikoli o útok na syrské cíle jako takové, ale o izraelský pokus překazit dodávku velmi účinných zbraní libanonskému hnutí Hizballáh.

V minulosti šlo o dodávky syrských či íránských raket země-země, ruských protilodních střel nebo protileteckých systémů. Ty Hizballáhu dodává přímo Sýrie nebo prostřednictvím této země hlavní sponzor Hizballáhu Írán.

Izrael s Hizballáhem vedl před několika lety krátkou válku, v níž libanonské hnutí nasadilo značný počet střel, kterými ohrožovali celý sever Izraele. Nyní se předpokládá, že Hizballáh díky Sýrii a Íránu doplnil zásoby a nyní má kolem 100 tisíc raket.

Ty jsou oproti minulosti schopné zasáhnout celý Izrael a jsou také mnohem přesnější. Nebezpečné pokusy Hizballáhu z minulé války například zasáhnout rafinérii u izraelské Haify by tentokrát už mohly být úspěšné.

Izraelské zásahy na syrském území tedy jsou především pokusem předejít ohrožení vlastního území v případné budoucí válce. Očekává se, že v případě, že by Izraelci například zaútočili na íránská jaderná zařízení, Teherán by odpověděl pomocí libanonských klientů. Právě v Íránu se v poslední době hovořilo o vyzbrojování Hizballáhu otevřeně.

Oproti minulosti se však cosi změnilo, zejména v souvislosti s občanskou válkou v Sýrii. Libanonský Hizballáh totiž je zapojen na straně syrského režimu do boje proti sunnitským povstalcům, což je v arabském světě vnímáno jako zrada.

A tak například syrské zveřejnění izraelských útoků na cíle u Damašku mohou být pokusem získat na svou stranu arabské veřejné mínění.

Syřané se pokusili izraelskou operaci také označit za podporu terorismu, rozuměj radikálních sunnitských jednotek, které bojují proti Asadovu režimu. To je z hlediska Izraele absurdní, protože pro tento stát je snazší vyjít se současným diktátorským režimem než s organizacemi, jako je Al-Káida nebo An-Nusra.

Ti druzí se přitom dostali až k izraelským hranicím na Golanských výšinách, protože Asadova vláda už ovládá jen necelou polovinu syrského území. Pro Izraelce je spíše důležité vyvážit požadavek na minimální vměšování se do cizí války, a zároveň nutnost nějak předejít budoucím problémům.

Shodou okolností nedlouho před tím se začalo hovořit o tom, že s určitými proudy syrské sunnitské opozice Izraelci přece jen spolupracují. I jednotky OSN na Golanech zaznamenaly, že ze Sýrie do Izraele přes hranici putují lidé, převážně zranění Syřané, kteří jsou ošetřováni v izraelských nemocnicích.

Spekuluje se o tom, že mezi stovkami těchto pacientů nejsou jen civilisté, ale i bojovníci Svobodné syrské armády nebo některých dalších neextremistických uskupení. Nejde však o žádnou konspiraci „sionistů“ a „sunnitských extremistů“.

Sami Izraelci to nepochybně nepovažují za podporu jedné ze stran syrského konfliktu, ale spíše za humanitární gesto v případě civilistů, a pragmatickou spolupráci v případě povstalců. Například za informace o operacích An Nusry v pohraničním území.

A nebo také o tom, kudy a kdy se pohybují syrské konvoje s výzbrojí pro libanonský Hizballáh. Možná právě díky tomu mohlo izraelské letectvo v neděli tak účinně zasáhnout proti dodávkám raket do Libanonu.

Libanonský Hizballáh a Írán totiž syrští sunnitští povstalci považují za své nepřátele ještě více, než sami Izraelci.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.