Na konci roku armáda vyhlásila soutěž na nový Business jet, který přepravuje vládní delegace. Tím, že nechtěla pořizovat stroj nový, měly šanci v soutěži uspět desítky firem. ZDE

Problém ovšem je, že na podání nabídky, která zahrnuje i servis a proškolení personálu, byly pouhé dva týdny. Tento šibeniční termín dokázal splnit jediný zájemce, firma Omnipol napojená na zbrojařského magnáta Richarda Hávu. Ten takříkajíc kontumačně vyhrál celou soutěž.

Nákupy bez prostředníka?

Omnipol funguje ale pouze jako prostředník, což bylo v minulosti terčem časté kritiky. Ministerstvo samo se dušovalo, že už nebude nákupy přes prostředníky realizovat. ZDE

Navíc Omnipol stojí právě za servisem poruchového letounu Bombardier CL-601, který chce armáda nyní nahradit. ZDE

I tuto lukrativní nabídku, která zajišťuje ve výsledku mnohem větší příjem než samotný prodej letadla, získal Omnipol takříkajíc z ruky. ZDE

Zakázka na míru

Vedle šibeničního termínu, který se de facto nedal splnit, zadalo ministerstvo v současném tendru i několik limitujících podmínek. Ty podle leteckých expertů neumožnily jednat přímo s výrobci, kteří letadla z druhé ruky nenabízejí.

A tak nastoupil Omnipol. ZDE

Podle informací byly ale ve hře i dvě další nabídky od zprostředkovatelských společností. Jedné z Česka a druhé ze Švýcarska. Právě Švýcaři si na postup obrany v zadávacím řízení nyní stěžují.

Podezření na neférové podmínky soutěže zesiluje ještě fakt, že v Omnipolu pracuje bývalý náměstek ministra obrany a generál vzdušných sil v záloze Bohuslav Dvořák. ZDE

Vyvstává tak logická otázka, zda Omnipol nevěděl o zakázce dřív než ostatní zájemci. To by mělo ministertvo obrany vyvrátit.