Šest desítek intelektuálů, lidí z kultury, politiků či podnikatelů apeluje na vládu v Berlíně, aby šla cestou uvolnění a dialogu s Moskvou a tvrdí, že není možné Rusko vystrkovat z Evropy. Vyjadřují také názor, že Západ je spoluodpovědný za současný konflikt, protože ignoroval bezpečnostní zájmy Ruska po skončení studené války. Kriticky hovoří také o jednostranně negativním vykreslováním Ruska a jeho představování jako nepřítele.

Kancléřka Merkelová včera v televizi ARD požadovala v souvislosti s Krymem: „nazývejme věci pravým jménem (…) Rusko zbořilo základy pořádku v Evropě. Není a nebude s tím souhlasy.“ Protože jen těžko u Merkelové lze předpokládat nedostatek inteligence, musí být jasné dokonce i Merkelové, že nikoli Rusko, ale někdo jiný začal s bořením poválečného uspořádání Evropy. Nechme na okraj, že do jisté míry se to týká i sjednocení Německa. Je tu ale rozpad Jugoslávie, v němž Německo bylo zaangažované, rozpad Československa, rozpuštění SSSR a samozřejmě také amputace Kosova od Srbska. To snad nebyl útok na suverenitu Srbska? Paní Merkelová, nejste na schůzi FDJ, kde vás museli všichni poslouchat a s obavami mlčet.

V rozhovoru Merkelová také odpovídala na otázku, zda není rozčarovaná postojem ruského prezidenta Putina, který prý nedodržuje přijaté dohody. Kancléřka na to odpověděl, že rozčarování není v této situaci správným slovem. Na aroganci je třeba odpovědět. Neměl by být rozčarovaný Putin, když se ohlédne na nedodržování slibů daných Gorbačovovi v otázce rozšiřování NATO? Nemá být znepokojen budováním vojenských základen v blízkosti hranic své země? Stejně jako paní Merkelová mluví o zodpovědnosti za Německo, on má zodpovědnost za Rusko. A jiný příklad držení slova? Jak to bylo s dohodou uzavřenou ukrajinským prezidentem Janukovyčem a opozicí za přítomnosti třech ministrů zahraničí ze zemí unie? Protestovala tehdy A. Merkelová, když vzápětí byla kyjevskými militanty porušena?

… etc, etc …

Pod textem zmíněného apelu jsou mimo jiných podepsáni bývalý prezident Roman Herzog, režisér Wim Wenders, vědec Ernst Ulrich von Weizsaecker, bývalý kancléř Gerhard Schröder, spisovatel Ingo Schulze či herec Mario Adorf. Lidé různého věku, životních zkušeností i politických názorů. Jejich obavy je proto třeba brát vážně. Z nich strach nejde. Z bývalé agitátorky Freie Deutsche Jugend, převodní páky SPD mezi mládeží, ovšem ano. Nejvíce totiž asi ve své propagandistické minulosti indoktrinovala sebe sama  - k manipulaci, lži a nadřazenosti.

Publikováno se souhlasem vydavatele