Ze všech vyjádření je jasná obava, aby se neopakovala volební situace z USA, kde navzdory politickému establishmentu Donald Trump porazil Hillary Clintonovou. Nejen v Americe, ale i v Evropě, Merkelová je toho jasným příkladem, dodnes takový výsledek politické elity jen s obtížemi rozdýchávají.

Těžko se vysvětluje, proč podle těch, co spolu mluví, tak skvělá osobnost, prohrála se strašným dítětem americké společnosti Donaldem Trumpem. Nevolili třeba Američané proti vytváření politických dynastií a předurčenců vládnutí? Nevadili jim všechny nejasnosti okolo financování nadace rodiny Clintonových? Nemají dost zneužívání administrativy ve vlastní prospěch politiků? Lhaní, které je dovoleno neomylným vyvoleným? Etc, etc, …

Německá péče o pravdivost informací má souvislost s volbami do Spolkového sněmu příští rok. Nejde snad o obavu, že navzdory nepochybnému zapojení manipulativních sdělovacích prostředků nebo průzkumů veřejného mínění by se mohla opakovat americká lekce?

Poslanec Haveling rovnou dezinformační snahy po vzoru amerických demokratů přičítá Rusku. Na jednu stranu zábavné. Ovšem zvláště z Německa takové hledání nepřítele zní děsivě. Není třeba nic dodávat.

Kdo bude určovat, co je pravda a co lež? Toto není televizní pořad, ale návrat do hlubokých temnot totality a vytváření světa nikoli jen podle George Orwella. Jsou i horší alternativy, ke kterým můžeme naši cestu nasměrovat.

Kdo ovšem zabrání v záměrném uvádění v omyl ze strany politiků z té dobré, tedy neruské strany? Nelhal snad celému světu americký ministr zahraničních věcí Colin Powell, když v Radě bezpečnosti, tedy na dost váženém fóru, hovořil o zbraních hromadného ničení v rukou Saddáma Husajna. Kde byly? Kolik lidských obětí a neštěstí taková lež přinesla a dokonce i dnes přináší? A kdo a podle jakého zákona potrestá generála Powella?

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.