Pro tento účel představoval docent Svoboda na počátku své nové politické kariéry přímo ideální případ. Ctihodný lékař, který celý život přiváděl na svět děti, svlékl bílý plášť a vydal se vyhánět korupčníky z města.

Všichni, od Respektu po Českou televizi, přijali bez jakéhokoli kritického odstupu tento příběh a spolu s primátorovými mediálními poradci budovali marketinkovou značku bojovníka za očistu Magistrátu hlavního města Prahy.

Pro toho, kdo je ochoten na dění na pražském magistrátu nahlížet nikoli optikou příběhů o boji dobra se zlem, které se samozřejmě prodávají lépe než nejednoznačné zprávy, ve kterých nefigurují jen kladní a jen záporní hrdinové, začínají být teď zřetelné limity Svobodovy politické a marketinkové strategie. Poradci pana primátora zatím úspěšně injektovali zejména takzvaně pravicovým novinářům obraz, kdy se primátor Svoboda rozhodl odčinit svůj prvotní omyl s velkou koalicí s ČSSD a spolu s osvícenou částí ODS převezl starou gardou.

K tomu se spojil s TOP 09, čímž vznikla kýžená pravicová koalice, která měla být zárukou očisty stávajících poměrů. Nyní se ukazuje, že skutečnost má k tomuto barvotiskovému obrázku velice daleko. Ti, o které se pan primátor v pražské ODS opřel, se nijak neliší od jeho odpůrců. Nebo si může někdo vážně myslet, že pan Hurda je upřímný bojovník za nápravu stávajících poměrů? Složení původního primátorova šiku nejen nepůsobí věrohodně, ale nyní mu již začíná přinášet skutečné mocenské problémy. Prostě s kozly nelze pěstovat úhlednou zahrádku.

Ani TOP 09 není ovšem jednotná. Není žádným tajemstvím, že se její zastupitelé rozdělili na ty, kteří chtějí vládnout, a na ty, kteří chtějí podnikat. Tak třeba pan Hudeček patří k těm prvním, zatímco předseda dozorčí rady dopravního podniku Jiří Nouza zase k těm druhým.

Nyní se tito lidé v ODS a TOP 09 spojili, aby prosadili svou. Pan primátor doplácí i na to, že se choval více jako neomezený vládce na své klinice než jako politik. Soustředil se téměř výhradně na prezentaci vlastní osoby a bylo zřejmé, že primátorování chápe jen jako první krok k další kariéře v ODS. Udělal rovněž řadu taktických chyb. Rozhodl se ukončit spolupráci s ČSSD, která mu docela dobře kryla záda, a vydal se na riskantní cestu s panem Hurdou. Zbytečně si také znepřátelil řadu členů ODS, kteří nepatřili ke kamarádům bývalého primátora Béma.

Po vypovězení velké koalice se na magistrátu rovněž mnoho nového nedělo. Za všechno mluví skutečnost, že primátorovým spindoktorem, tedy hlavním politickým a mediálním poradcem, je jeden z nejbližších dřívějších spolupracovníků bývalého primátora Béma. Na magistrátu se dál dějí dál podivné věci, vzpomeňme marketinkovou akci nazvanou Běh pro gorily, kde sice nelétaly do vzduchu miliony, přesto byly statisíce vynaloženy podivným způsobem.

Příběh docenta Svobody je ukázkovým příkladem, jak povrchně pracují i takzvaně seriózní novináři a jak snadno podléhají černobílému vidění. Přitom je již delší dobu zřejmé, že boj proti korupci je v naší zemi jen politický marketinkový tah, ne-li přímo politický kýč. Stačí se nakonec podívat na zástup těch politiků, kteří proti korupci bojují. 

Teď to vypadá, že je jen otázkou času, kdy lidé, se kterými se pan primátor z vlastní vůle spojil po vypovězení velké koalice, ho pošlou do politického důchodu. Na situaci může ovšem doplatit i rozpolcená ODS. Ve hře je několik variant a nelze vyloučit ani menšinovou vládu TOP 09 s podporou ČSSD. Ale každé řešení bude velice pravděpodobně již bez pana primátora. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 6 Názory a argumenty
Publikováno se souhlasem vydavatele.