Aby bylo jasno, nemám nic proti homosexuálům a lesbám. Mám mezi nimi i kamarády. Rozumím také tomu, že oni si svoji orientaci ve velké většině nevybrali a nemohou za ní. Jenomže nemůžeme měnit něco, co je pevně dané. Jsem konzervativní člověk, a pro mě je manželství svazkem heterosexuálních párů. A přes to nejde vlak.

Kdysi jsem byl pro registrované partnerství homosexuálů. Říkal jsem si, že to přece nemůže nikomu škodit. Tak jestli jim jde o to, aby mohli po sobě dědit, nemuseli v případě soudů svědčit proti sobě, měli právo na informace o zdravotním stavu partnerů, tak proč ne, ať to mají. A také si pamatuji, že tenkrát zástupci homosexuálních sdružení slibovali, že to jsou jejich jediné požadavky a další už mít nebudou. Dokonce se dušovali, že nebudou chtít adopce dětí.

Kdybychom přistoupili na manželství homosexuálů, tak bychom uznali, že je to něco normálního a já si myslím, že to prostě normální není. Nemám rád, když jsou homosexuálové uráženi a nedej Bože kvůli své sexuální orientaci fyzicky napadáni. To je samozřejmě špatné, ale jsem přesvědčen, že to se téměř neděje. Mám za to, že tito lidé nejsou v naší společnosti nijak utiskováni, a současná právní úprava, tedy registrované partnerství stejně pohlavních párů je dostačující.

Jan Ziegler