Skvěle naplánovaná operace začala 5. června 1967 v 7.45 hodin, kdy izraelské letectvo zničilo přes 400 egyptských, syrských a jordánských letadel přímo na zemi. Zkrátíme to, za šest dnů bylo po všem. Izraelská armáda obsadila Sinajský poloostrov až k Suezskému průplavu, západní břeh Jordánu, pásmo Gazy, Golanské výšiny a Arabové složili zbraně. Vynikající vojenský úspěch!

Pravdou je, že Židovský stát zaútočil první, ale naprosto právem. Z lidského hlediska, když Vám někdo vyhrožuje, máte dvě možnosti. Buď to necháte to být, až Vás napadne a třeba Vás i zabije, nebo se budete bránit, sami zpacifikujete potenciálního násilníka či jeho výhružky oznámíte na policii. Rozumný člověk rozhodně v takové situaci zvolí druhou možnost a nezůstane pasivní. A mezi státy je to stejné.

Tehdejší egyptský prezident Gamal Násir otevřeně vyhrožoval sousední zemi zničením, padla od něj i slova, že Židy nahází do moře. Připravoval vůči ní agresi, kterou v podstatě začal tím, že v květnu 1967 nechal zablokovat Tiranskou úžinu a znemožnil tak Izraeli přístup k Rudému moři. To bylo hrubé porušení mezinárodního práva a de facto vyhlášení války.

Jordánsko odmítalo pouště Židy na posvátná místa, která se nacházela na jím okupovaném území a Sýrie pro změnu odstřelovala zemědělské oblasti na severu Židovského státu z Golanských výšin.

Přitom Izrael chtěl žít se svými sousedy v míru. Židovští představitelé souhlasili s rezolucí OSN z roku 1947, která počítala se vznikem židovského a arabského státu. Nebyli to oni, kdo ji porušili, ale jeho sousedi, z nichž právě Jordánsko okupovalo území určené pro arabský stát. Izraelci si před padesáti lety řekli už dost, nebudeme se dál chovat jako ovce čekající na porážku. Je jisté, že k této fantastické židovské bojovnost a vůli nedát se jen tak zlikvidovat, přispěl i holocaust. Židé se z něho poučili a nedovolí, aby se podobné hrůzy někdy v budoucnosti opakovaly. Arabové tak dostali zaslouženou lekci, kterou násilníci potřebují.

Za připomenutí ještě stojí reakce komunistických zemí v čele se Sovětským svazem, které arabské země podporovaly. Proti Izraeli jím byl každý nepřítel dobrý, a tak neváhali posílat zbraně i islámským fanatikům. Např. my jsme tehdy na svém území umožňovali výcvik arabských teroristů

Pro SSSR byl výsledek Šestidenní války těžkou ranou a zareagoval přerušením diplomatických styků s Izraelem. Krátce na to jej následovalo i socialistické Československo jako správná a poslušná kolonie. Naštěstí už jsou tyto neblahé doby pryč. Komunisté skončili v propadlišti dějin a Izrael žije a vzkvétá. Mazal Tov Izraeli.

Váženým čtenářům také doporučuji výborný článek, který najdete ZDE.

Jan Ziegler