Zbyněk Petráček se nedávno v Lidových novinách v komentáři Polská lež zabýval novým zákonem, který trestá slovní spojení polské koncentrační tábory. Také v něm zkritizoval Poláky za to, že odstraňují pomníky z roku 1945 jen proto, že je na nich pěticípá hvězda. Napsal doslova. „Bylo snad špatné, že lágr Auschwitz osvobodili Sověti?“

To jistě ne, jenomže historii musíme chápat v kontextu a Poláci mají dost důvodu pro to, aby Rusy považovali nikoliv za osvoboditele, ale za okupanty. My také na rozdíl od nich nemáme smutné zkušenosti s více než stoletou ruskou okupací. Jacek Golubiewski je profesorem dějepisu v jednom krakovském lyceu, což se dá přirovnat k českému gymnáziu. Kdysi jsem se s ním potkal na konferenci pořádanou Okresním archivem a ÚSTRem v Českých Budějovicích. O historii se bavíme často. „Hodnocení polských dějin je především záležitostí Poláků samotných. Já se také zdržuji toho, abych hodnotil českou historii. My jsme byli Ruskem okupováni od konce 18. století až do roku 1918. Již na podzim 1794 ruská armáda vedená generálem Suvorovem při potlačování povstání Tadeusze Kosciuszka vypálila varšavské předměstí Pragu a povraždila při tom tisíce civilistů včetně žen a dětí. Rusové jsou zodpovědní za více než stoletou devastaci naší země. Vedli jsme proti nim další dvě povstání, z naší země kvůli nim emigrovaly desítky tisíc lidí. Tisíce Poláků v boji proti ruským okupantům zemřely. V ruském záboru byla pro Poláky daleko nejhorší situace, konala se násilná rusifikace a polština byla tvrdě potlačována. V Haliči a v Krakovsku, které byly pod Rakouskem, byla situace daleko lepší. Tato oblast měla svůj vlastní zemský sněm, polština byla jazykem v soudnictví a státní správě, školství bylo autonomní a samozřejmě polské,“ řekl.

K II. světové válce uvedl. „V roce 1939 jsme byli napadeni a okupováni jak Německem, tak Sovětským svazem. Oboje okupační mocnosti se vůči nám chovaly bezohledně. Rusové povraždili minimálně dvacet tisíc Poláků v Katyni a jinde, dále statisíce Poláků deportovali v nelidských podmínkách na Sibiř a do střední Asie. V roce 1944 na polské území dorazila Rudá armáda. Důsledkem bylo zatýkání a vraždění protinacistických odbojářů ze Zemské armády (Armija Krajowa), vypalování vesnic, násilné vnucování socialismu, který drtivá většina Poláků nechtěla, rabování, krádeže polských továren a přinuceni k obchodním smlouvám, které nás ožebračovaly. Podle nich jsme museli Rusům dodávat černé uhlí za ceny daleko nižší, než byly ty světové. Sovětský svaz si z nás udělal kolonii a to nemůžu považovat za osvobození ani náhodou.“

Tak jsem mu namítl, že ta ruská okupace nebyla tak hrozná, jako ta německá. „To, že někdo je desetinásobný vrah a někdo jen trojnásobný, neznamená, že oba nejsou vrahy. V současné době je mně sympatičtější Německo, které se za svoji nacistickou éru omluvilo a němečtí fotbalisté, kteří u nás hráli na mistrovství Evropy, byli na exkurzi v Osvětimi. U Rusů mně chybí sebereflexe, pokora, přiznání chyb a omluva za zločiny spáchané na Polácích. Z faktů, které jsem uvedl, je jasné, proč Poláci na svém území odmítají pomníky Rudé armádě s pěticípou hvězdou Tento symbol je stejně nepřijatelný jako hákový kříž, Toto opatření se samozřejmě netýká vojenských hrobů, o které Polsko v souladu s mezinárodními úmluvami vzorně pečuje. Rusové také nemají žádné morální právo kritizovat druhé, když se o vojenské památníky a hroby na svém území pořádně nestarají. Také pomníky Vašich legionářů v Rusku jsou toho důkazem.“ zdůraznil.

Poláci také nedávno vzkázali Rusům, že pokud tolik stojí o odstraňované vojenské památníky Rudé armády, ať si je tedy odvezou k sobě domů. Někteří Češi pateticky vykřikují „ruce pryč od Polska“ v případě sporů našich severních sousedů s „nenáviděnou“ Evropskou unii, ale když se do jeho vnitřních záležitostí vměšuje Kreml, tak to nevadí. To je pořádná dávka pokrytectví. A Polsko čelí velmi tvrdému tlaku ze strany Ruska v této kauze. Ale jak znám Poláky, oni se jeho výhrůžek nezaleknou, oni jsou hrdými národovci milujícími svoji vlast a na ně nějaké bu bu bu neplatí. Moc jim fandím.

Souhlasím také s názorem, že Polsko je zemí Poláků, kteří jsou na svém území pány, a nikdo jiný jim nemá právo rozkazovat, co smí nebo nesmí. Nám se také nelíbí, když nám někdo zvenku nařizuje, co máme dělat. A Polákům, kteří v minulosti dokázali daleko razantněji bojovat o svoji svobodu než Češi, logicky také ne.