Šéfovi českého biatlonu Jiřímu Hamzovi volá neznámé číslo na mobil a pak slyší ruský hlas, „ty nedopadneš dobře.“ Hrubě je Rusy napadána i mistryně světa Gabriela Koukalová na ruských webech, kde je častovaná slovy jako americká děvka, a ta ještě patří k těm slušnějším. To jen kvůli názoru, že nemůže důvěřovat žádnému závodníkovi ze země, která má tolik dopingových afér.

Čeští biatlonisté si musí zamykat buňky a hlídat bidony s pitím, protože se bojí toho, že by se mohli stát obětí provokace, když by jim do nápojů někdo přidal zakázané látky. Je jasné, že to se dá čekat od Rusů, kteří hrozí Čechům ve stylu, „počkejte, co se na Vás všechno najde.“

Něco takového dříve na biatlonových závodech nebylo, Rusové nyní ovšem do nich vnesli atmosféru nenávisti, která nemá se sportem nic společného. Proto je dobré jim sebrat mezinárodní sportovní soutěže a jsem rád, že o mistrovství světa v biatlonu v Tjumeni v roce 2021už přišli. Oni by nebyli schopni zajistit regulérnost sportovního zápolení a ani bezpečnost závodníků.

O ruské mentalitě vypovídá svědectví jednoho důstojníka Československé armády ze srpna 1968. Tehdy po ruské okupaci přišli za nimi do kasáren ruští důstojníci a jeden z nich mu chtěl podat ruku. On správně a pochopitelně odmítl. A Rus, který se předtím tvářil jako jeho nejlepší kamarád, najednou obrátil a začal na něj řvát. „Ruku nepodáte, budete líbat nohy.“ Nejsou všichni Rusové stejní, ale mnozí to mají v sobě, jakmile jim vytknete chybu (a státem řízena dopingová aféra, není chybou, ale zločinem), tak se mění v bestie.