A další miliardy ji může stát odškodnění spotřebitelů. Hromadné žaloby na koncern podaly tisíce lidí nejen v USA, ale také v Evropě. Nárok na vyrovnání chtějí vymáhat i poškození majitelé vozů značky VW v Česku. Jenže žalobní iniciativy, které jim nabízí „hromadnou“ právní pomoc, včetně zastoupení u soudu, mají hlavní cíl spíše odlišný – získat co nejvíce peněz pro sebe. 

Český právní řád zatím nezná institut hromadné žaloby. Ministerstvo spravedlnosti zákon teprve připravuje a v nejbližších týdnech by měla návrh projednávat vláda. I přes to již ale v Česku existují speciálně vytvořené soukromé společnosti, které poškozeným v kauze Dieselgate nabízejí právní pomoc. Podstatou těchto subjektů je získat jednotlivce, aby se k nim připojili a společně vymohli náhradu za způsobenou škodu. Slibovaný výsledek ale není vůbec jistý. Problematická je totiž hned základní otázka, zda vůbec existuje právní nárok na vymáhání škody pro spotřebitele tímto způsobem. Jejich činnost proto mnohem víc vzbuzuje pochybnosti než jistotu.

Jedním z těchto subjektů je Safe Diesel. Podle informací zveřejněných na webových stránkách této iniciativy se „do akce“ zatím přihlásilo více než 3,7 tisíce lidí, přičemž každý požaduje 220 tisíc korun. Vymáhání je založeno na konstrukci „společné žaloby“ vystavěné na principu nepřímého zastoupení vlastníků vozidel dotčených emisní kauzou.

Rizika pro spotřebitele

Toto kreativní řešení spočívá v uzavření komisionářské smlouvy s klienty jako prostředek k hromadnému vymáhání. Smlouva ale podle zákona slouží výhradně k obchodním účelům, za což zastupování v soudním řízení nelze považovat. To může být v řízení problém a vést k neúspěchu.

Rizika pro spotřebitele však mohou nastat i v případě soudního úspěchu. Částka totiž bude vyplacena přímo zastupující společnosti, ne jednotlivým spotřebitelům. Mezi spotřebitele bude rozdělovat peníze až sama firma – a to třeba se složitou vlastnickou strukturou, za níž stojí neznámí investoři. A co kdyby se společnost, podle obchodního rejstříku pořádně zadlužená, po vysouzení plnění dostala do insolvence?

Že jde o byznys, Safe Diesel sám přiznává na svých stránkách i ve smlouvách. Před rozdělením získané částky mezi spotřebitele si Safe Diesel nejprve strhne svou odměnu ve výši 25 procent. Zda zvolené řešení v případě neúspěchu žaloby ochrání spotřebitele před povinností hradit náklady řízení, přes ujišťování společnosti úplně jisté není. Povinná registrace každého účastníka rizikové komisionářské smlouvy a obchodních podmínek je v případě Safe Diesel nutností na začátku cesty za slibovanými tučnými náhradami.

A nejsou sami. Druhá aktivní žalobní iniciativa působící v Česku se výstižně jmenuje Diesel-Gate. Svojí činností, kterou zahájila již v roce 2017, se podobá iniciativě Safe Diesel. Koncepci totiž založila na stejné konstrukci „společné žaloby“, kterou podala k českým soudům, a rovněž totožně proti Škoda Auto a VW. Žaloba Diesel-Gate sdružuje aktuálně 2490 klientů s celkovým nárokem 317 milionů korun. A do třetice další podobnost se Safe Diesel – i tento subjekt žádá po každém potenciálním klientovi registraci. Až poté zákazníkovi pošle podrobnější informace o chystané žalobě. I přes to, že advokáti této iniciativy spotřebitelům slibují odškodnění ve výši až 5 tisíc amerických dolarů (více než 115 tisíc korun), není vůbec jisté, zda se jim u soudu podaří s koncepcí společné žaloby uspět.

Byznys s hromadnými žalobami již v ČR existuje

Na případech se ukazuje, jak jsou hromadné žaloby využitelné k nejrůznějším podnikatelským záměrům. V současnosti se jedná o přiznávané byznysové projekty, jako je například LitFin, který má financování hromadných žalob jako svou hlavní činnost, či ClaimCloud nebo Click2Claim, jenž se zaměřují na získání kompenzací za zpožděné nebo zrušené lety. Z minulosti je také známá kauza bankovních poplatků a neslavný konec BSP Lawyer Partners.

S nově připravovaným zákonem v ČR se však může riziko zneužitelnosti hromadných žalob posílit. To kritizuje Nejvyšší soud i řada odborníků. Investorský princip způsobí, že podnikatelé budou motivovaní za účelem dosažení zisku (až 30 % z celkového nároku) podávat hromadné žaloby i tam, kde k reálné škodě nedošlo a šance na úspěch budou minimální. Podle Nejvyššího soudu se soudní řízení změní v tržní prostor, kde namísto ochrany práv půjde o generování zisku. Aktuální rizika hromadného soudního vymáhání bez zákonné opory tak nakonec s novým zákonem zůstanou, jen navíc dostanou nebezpečný legální rámec.