Jaroslav Šonka: Aby společnost nezhloupla

27.02.2012 13:27 | Zprávy

Tématem různých debat, mezi jinými i té o reformě školství a vysokého školství, je stále znovu „konkurenceschopnost“ České republiky. Nechci vstupovat do konfliktu mezi vládními politiky a vědeckou obcí. Jen chci připomenout, že potřeba obstát v mezinárodním kontextu, vydělat inovativním a otevřeným hospodářstvím, stojí ještě na několika dalších pilířích.

Jaroslav Šonka: Aby společnost nezhloupla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Studenti, ilustrační foto

Jsou to: Úroveň intelektuální debaty, její vliv na debatu politickou a politické vzdělávání nejširších vrstev obyvatelstva, tak aby se pokud možno každý uměl zúčastnit politického vývoje způsobem, který společnost otevírá. A v této oblasti máme opravdu problém.  

Pokud někdo přispívá k našim debatám, ať již v Poslanecké sněmovně, či v zakouřené putyce, snaží se především o konfrontativní přístup. A o zadupání protivníka do písku arény.  

Ve společnosti, která se tak chová, chybí povědomí o společném konsenzu všech demokratických politických směrů. Teprve na tomto konsenzu stojí debata o rozdílných argumentech. Na společné základně jsou rozdílné názory systémovým příspěvkem k rozvoji společnosti.  

Rozdíly pak nevedou ke snaze společnost z jedné strany prostě ovládnout a tento stav zacementovat. Debata našich polarizovaných elit, která se spíše chová stylem „kdo s koho“ ovlivňuje celou střední generaci, vyučuje, nebo vlastně kazí, mladé a posiluje okrajová politická hnutí. Chování extrémistů se tak odvozuje od všeobecného chování elit.  

Naše společenská atmosféra onu zmíněnou konkurenceschopnost společnosti v mezinárodním srovnání snižuje. Jako by všichni vycházeli z toho, že nikdo česky nemluví a zahraničí se o našich domácích neduzích nedozví. Není tomu tak.  

Existence pana Bátory, člověka s nevyvinutou tolerancí a horečnatými představami, co to je národ, je již slavná. A jeho dlouhé setrvání ve vysoké ministerské funkci se již na pověsti České republiky projevilo. Někteří další Bátorovi podobní sami svou existencí vzbuzují pochyby o tom, co jsme vlastně během transformace po roce 1989 dělali.  

Dvaatřicetiletý bloger, pronásledující „pravdoláskaře“ jako pytláci nosorožce, září svou nevzdělaností a snahou o prezentaci netolerantních a rasistických postojů.  

Kdo tohoto ubožáka vzdělával? Zeptalo se už jeho Biskupské gymnázium v Hradci Králové, zda nemá podíl na zlobných a pitomých názorech tohoto nezralého autora? A začalo se tím gymnáziem zabývat ministerstvo školství? Inu, tam byl ještě před nedávnem pan Bátora.  

A jak je to s tou výše zmíněnou konkurenceschopností?  

Zmíněná vlna intelektuální nezralosti škodí celé společnosti. Onen bloger je jistě konkurenceschopný v debatě s maďarským Jobbikem a jinými podobnými hnutími. A jistě by se uplatnil i u biskupa Williamse, známého popírače holocaustu.  

Pokud se však podíváme na hospodářské parametry různých zemí, zjistíme, že hospodářsky úspěšné země mají otevřenou demokracii, demokracii schopnou zacházet s nevzdělaností a připitomělými příspěvky extrémistů.  

Ano, je to ten zmíněný konsenzuální postoj demokratů, který u nás chybí. A naopak, všude, kde tato schopnost neexistuje, jsou hospodářský úspěch a mezinárodní důvěra nízké. Uvažování extrémistů a větší pozornost širší veřejnosti, které tito lidé dosáhnou, se pak v podstatě všude správně s omezenou konkurenceschopností spojují. Tak daleko ještě nejsme.  

Pokud hovoříme o konkurenceschopnosti naší ekonomiky, musíme tento aspekt stále znovu připomínat. A ještě jednou – musíme se ptát, co jsme to těch dvacet let dělali. Proč se třeba minulý týden musel na tomto místě kolega Formánek zabývat barvou kůže fotbalistů.  

Když už mluvíme o konkurenceschopnosti, měli bychom si říci, že musíme naší zaostalou vlastí opravdu pohnout.  

Autor je politolog

Vyšlo na rozhlas.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Richard Brabec byl položen dotaz

Co myslíte, že bude s budoucností Evropy a tedy i naší?

Jestli budeme jediný, kdo se bude snažit o ,,zelenou politiku"? A jaký to má význam pro životní prostředí, když se o ochranu klimatu budeme snažit jen my? Vždyť v porovnání třeba s USA nebo Asií jsme pidi světadíl.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Hampl: Znamení změny

13:57 Petr Hampl: Znamení změny

Druhý pohled Petra Hampla