U jednoho stolu sedí parta čtyř místních cikánů, mezi nimi je i Lájoš se svou milou Eržikou a hrají karty. Eržika mu do hry nejen kecá, ale ještě jej eroticky dráždí. Lájoš se občas více věnuje Eržice než samotné hře a tak jej spoluhráči okřikují, aby hrál a přestal se věnovat Eržice. Po chvilce to už jeden ze spoluhráčů nevydrží a vykřikne na Lájoše: „Čuš Lájoš, nejde o ten píč, ale karta se lepí!“

Asi si pomyslíte, jak to souvisí s panem předsedou TOP 09  Pospíšilem. Zde  je vysvětlení. V rozhovoru pro Parlamentní listy.cz pan Pospíšil řekl, že kdyby prezident Zeman v inauguračním projevu mluvil jen o Bakalovi, nechalo by jej  to chladným. Ale když zpochybní nezávislá média, každý demokrat se musí ozvat. Třeba odchodem ze sálu! Jinými slovy, pokud by prezident Zeman jen mluvil o nepodstatných věcech, bylo by to panu Pospíšilovi šuma fuk, ale když  se prezident kriticky vyjadřoval k údajným „nezávislým“ médiím, byl oheň na střeše! Vidíte tu paralelu? Ne? Tak ještě jednou: hráči v poklidu hrají karty dotud, dokud nezjistí, že Lájoš má upatlané prsty od  Eržičiny pí.. a v tu ránu je zle. Pan Pospíšil v pohodě naslouchal panu prezidentovi potud, pokud kriticky mluví o Bakalovi a to až do doby, kdy se začne lepit karta, pardon, začne mluvit o nezávislých médiích!  A to už, stejně jako Lájošův spoluhráč, vybouchne a  pan Pospíšil odchází!

Demokrat Pospíšil tímto gestem jakoby chtěl veřejně projevit nevoli proti kritice nezávislých médií a jejich nedotknutelnosti a demonstrativním odchodem ze sálu zaprotestovat proti drzosti prezidenta, kterou si vůči nezávislým médiím dovolil. Nevím, zda to přehlédnul, nebo vědomě chtěl svým gestem podpořit bývalou kolegyni z ODS, letitou, zavilou nepřítelkyni M. Zemana, Mirku  Němcovou, která jako první demonstrativně odkráčela ze sálu, faktem však je, že nebyl první, ani kromě Němcové jediný, kdo ze sálu odešel. Jeho soukmenovci z TOP 09 jej následovali jako vlčí smečka následuje svého vůdce, včetně některých dalších „uvědomělých“ demokratů z ODS aj.

Tito rádoby „demokraté“ chtěli svým demonstrativním odchodem ze sálu  dát prezidentovi za vyučenou, ale sami se zachovali jako nevzdělaní burani navzdory tomu, že snad každý z nich má nějaký  ten VŠ titul, přesto však o úrovni a společenském bontonu a etice, byť  v politických podmínkách, vědí  kulové. Není divu, úroveň vzdělání zvláště na ZČU v Plzni (práva) má dostatečně známou reputaci. Přesto  si však nejen oni, ale i pražská kvákárna, pardon kavárna a pravdoláskaři myslí, že takové gesto bylo správné a že tím dali najevo, co si o prezidentovi myslí. Jenže jsou i tací (a není jich málo), kteří si myslí pravý opak. Ale copak je to, havloidní demokraty, zajímá?

Jiří Baťa