Už jen název článku z jeho rozhovoru pro Parlamentní listy dokazuje, že ve vztahu k nedávné historické minulosti je pan Bok totálně „zaťatý“ až tak, že je schopen tvrdit, že Evropa včetně SSSR byla od německého fašismu osvobozena díky udatným chlapcům americké armády a americkému velení.

John Bok se ve svém rozhovoru vyjadřoval i k jiným otázkám, přesto mne nejvíce zaujaly názory a výroky, kterými se vyjadřoval k soše maršála Koněva a jeho osudu. Stručně:

• Koněv? Flusnutí Čechům do ksichtu! Bez pomoci USA by SSSR válku neutáhl,
• Koněvovi postavili sochu poté, co brutálně potlačil v Maďarsku povstání,
• Koněv byl osvoboditelem Prahy, protože to Američané Rusům dovolili,
• Kdyby postavili pomník ruským vojákům, které hnal Stalin na smrt s vědomím jatek, tak tihle chlapci opravdu přispěli ke konci války za pomoci Spojených států,
• Koněv se podílel – velmi generálně – na obsazení naší země v roce 1968,
• Koněvova socha je plivnutí našim občanům do ksichtu.
• Socha symbolizuje Husákův režim…

… a nakonec:

• Ať si ho Sověti vezmou a dají si ho někam do muzea. Vměšování se do této vnitřní záležitosti Česka… je to český majetek a instalován byl za české peníze. Tady se zase ukazuje velkodržkost Rusáků, jak chtějí setrvat v bolševickém vidění Evropy. Ruský představitel nesmí říkat, co máme dělat. Praha 6 jim ho může věnovat zadarmo, ať si ho vystaví. Jsem rád, že jsou tu zastupitelé, kteří konstatují, že jim do toho nikdo nebude kecat.

To je několik zásadních výroků, kterými se vyjádřil k otázce, zda je rozhodnutí změnit umístění sochy správné. Nechci komentovat tyto výroky, neboť bych musel nutně sklouznout do situace, v níž bych se na adresu pana Boka nezdržel expresivních, velmi nelichotivých výrazů a pojmenování. Proto si dovolím použít názory a stanovisko člověka, o kterém se jistě nedá říct, že je fanatický přítel Ruska, resp. dříve SSSR, přesto se k problematice se sochou maršála Koněva vyjádřil, že to ani lépe vyjádřit nelze.

Takže vzkaz panu Johnu Bokovi:

Sochy jsou symboly. Sochy, které stojí desítky let, jsou odkazem naší historie. Socha Ivana Koněva není oslavou konkrétní osoby, je především oslavou vítězů 2. světové války a osvobození Československa. Je poctou desítkám tisíc padlých prostých vojáků. Jen při závěrečném postupu v květnových dnech padlo skoro 700 vojáků Rudé armády. Nejsem historik, byť rád čtu životopisy.

Milujeme generála Pattona (osvoboditele Plzně), byť mu několikrát hrozil polní soud za jeho prudkou povahu. Napadal v nemocnicích domnělé simulanty a Eisenhower ho (po jednom z těchto incidentů) v roce 1943 na deset měsíců zbavil velení. Na Sicílii v Acate Pattonovi vojáci zmasakrovali 72 italských zajatců a měl z toho velký konflikt s generálem Bradleym. Ale to je přece úplně jedno. Máme Pattona rádi – je symbolem vítězství nad nacismem, jeho socha není oslavou pruďase Pattona, ale amerických vojáků – vítězů nad fašismem – a on byl jejich velitel. Byl to výborný voják.

Koněv s Žukovem byli oba ve Stalinově nemilosti – jakožto populární maršálové a vítězní vojáci. Odvolaní a znovu ve vyšších funkcích až po Stalinově smrti. Koněv předsedal soudu s vrahem a šéfem NKVD Berijou – jeden z okamžiků, kdy bylo odstartováno Chruščovovo uvolnění režimu. Lze se dočíst i to, že během invaze 1968 byl Koněv v penzi a roku 1970 odmítl dojet si od Husáka převzít titul Hrdina ČSSR.

Ano, taky velel vojskům, která potlačila maďarské povstání. Asi to pro něj nebylo z vojenského pohledu náročné, když přežil masakr u Vjazmy (1941), zúčastnil se protiofenzívy u Moskvy 1941–42, krvavé kurské bitvy. Jako u každého jiného smrtelníka jeho statečnost, krutost, dobré činy i ty špatné zhodnotí někdo spravedlivější.

Jen na jedno bych se zeptal těch dnešních novodobých historiků. Když vězni v Osvětimi slyšeli v lednu 1945 Koněvovo dělostřelectvo, přáli si, ať Koněvovy jednotky postupují rychle, nebo by bývali byli radši, aby se obrátily nazpátek a nemíchaly se do německých záležitostí? Když Koněv zahájil útok na Berlín – bylo to dobře, nebo špatně? Vaši a moji prarodiče a praprarodiče – vítali v květnu 1945 Koněva, nebo jim vyhovoval K. H. Frank?

Asi víme, kde je pravda a kdo stál na straně dobra během zničující války, že? Vědí to i ničitelé soch. Jenže jako mnohokrát v minulosti, dnes nejde o minulost. Jde o současnou českou politiku. Možnost beztrestně urážet všechny lidi nepapouškující vládnoucí mantry. Když obdivujete Trumpa a Johnsona a kritizujete čím dál bizarnější politbyro eurosojuzu – tak jste „proruskej“. Vlastně se to hodí vždycky a místo všech argumentů.

Tak to řeknu taky rovnou. Václav Havel a Boris Jelcin podepsali v roce 1993 smlouvu o přátelských vztazích mezi ČR a Ruskem. Dosud platí. (Mimo jiné se v ní zavazujeme k péči o vojenské hroby a pomníky.) A já patřím k těm, a je nás v parlamentu i ve veřejnosti většina, kteří si nepřejí tuto smlouvu ničit a eskalovat konfrontace. Není to v zájmu naší země.

Diskuse se okolo toho ještě povedou, ale ničitelé soch (jako vždy v historii) vyhrávají nad těmi uvážlivými. Pro Rusy se svými miliony mrtvých a obrovskou hrdostí na statečnost svých dědů – je útok na sochu oslavující hrdinu 2. světové války podobný, jako by nám někdo rozkopal Husův dům v Kostnici, protože to byl kacíř (z pohledu bavorských katolíků). Brali bychom to jako zbytečný útok na něco z dávné historie, nenávistný akt. Ti kašpaři z Prahy 6 jsou ale na to ještě pyšní.

Pan Bok bude jistě velmi překvapen když zjistí, že tato slova patří panu Václavu Klausovi ml., o které jistě nebude vytrubovat, že je příznivcem komunistů, bolševiků, Husákova režimu, že je proruský agent a podobně. Přesto nepochybuji o tom, že pan Bok svůj názor, navzdory všem faktům a skutečnostem, které pan Václav Klaus ml. vyjádřil, svůj postoj k soše maršála Koněva nezmění. Proto také trvám na svém když říkám, že je to větší „blb“, než jsem si myslel a lidé o něm říkají. Blb proto, že jeho postoje a názory nelze jinak, než takto “sorry jako“ pejorativně nazvat či pojmenovat.