A to i v případě, že tito lidé jdou proti logice, proti názorům široké občanské veřejnosti, že konají na úkor vlasti.

Takto by se dalo charakterizovat počínání našich politiků, resp. vládních představitelů, kteří se neskonale trapně, hloupě a hlavně nedůstojně a nemorálně postavili ke kauze bojového plynu Novičoku, když naprosto proti logice, faktům a důkazům bez uzardění a bezskrupolozně zastávali stanovisko oficiálním prohlašováním, že bojový plyn typu Novičok se na území ČR nikdy a v žádné podobě nenacházel.

Pomineme-li řadu nezvratných důkazů, které zcela evidentně a prokazatelně dokazují, že s tímto typem bojové látky mělo lagálně co do činění celá řada našich vojenských subjektů, je jednání ministra Stropnického, ministryně Šlechtové, stejně jako premiéra Babiše (a dalších zainteresovaných osob) nejen irelevantní, ale hluboce nemorální, zbabělé a svědčící o tom, jak jsou hluboce zataženi do pragmatiky západní politiky, jak jsou zkorumpovaně závislí na sympatiích politiků USA, NATO, resp. EU.

Prezident, který sice poněkud neohrabaně, možná i nepřesně nicméně sdělil to, co mu jako zpráva na jeho vyžádání bylo předloženo a sice, že má od tajné služby BIS informaci, že Novičok byl v minulosti v České republice skutečně vyroben a posléze zničen. To, že některé subjekty jako např. kontrarozvědka a Vojenské zpravodajství, stejně jako předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová tento fakt popírají neznamená, že bezpočet nezpochybnitelných důkazů a prokazatelných faktů mohou eliminovat nezvratný fakt, že existence bojového plynu Novičok na území ČR byla prokázána (a pokud tomu vůbec můžeme věřit, tak jenom existovala a že tento BOL není v množství malém či nepatrném přece jen někde ještě pro testovací účely uchováván a uskladněn).

Jsme-li u paní Drábové pak si dovoluji položit akademickou otázku, jak souvisí její funkce předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost s problematikou BOL-chemických zbraní? Co má jádro společného s bojovými chemickými látkami na bázi Novičoků, resp. známějšího jedu VX (A 230) a další z nich (A 232, A 234)? Proč je „názoru“, snad i tvrzení paní Drábové věnována taková popularita a vážnost? Proč se třeba nikdo neptá někoho z oboru chemie? Nebo snad nemáme (především v armádě ČR) kapacity, které by se také mohly fundovaně k této problematice vyjádřit?

Paní ministryně obrany Karla Šlechtová, aniž bych se jí chtěl osobně dotknout, je pro výkon této funkce naprosto nevhodnou personou. Je sice velmi ambiciózní, má nepochybně schopnost se vžít do armádní či vojenské problematiky, ale rozumět ji rozhodně nemůže. Ne snad proto, že je žena, ale prostě proto, že necelého půl roku po nástupu do funkce ministryně obrany není schopna vstřebat veškerou armádní problematiku, natož nuance, jako jsou BOL typu Novičok. Přesto si dovolila jen krátce po vypuknutí kauzy Novičoku v případu Skripalja a jeho dcery ve Velké Británii drze, sebevědomě a nekompetentně reagovat na konstatování Ruska, že by Novičok mohl potenciálně také v pocházet z České republiky (event. Slovenska, Švédska, ale stejně tak i USA s V.B.) protože je známo, Armáda ČR se těmito BOL (bojová otravná látka) v minulosti také zabývala. „Kdo je schopen připravit zlomek gramu, je v zásadě schopen připravit i metrák. To už je jen technický, nikoliv znalostní problém. A je zcela lhostejné, zda ho připravíme výrobou, nějakou mikrosyntézou nebo získáme zaříkáváním kořene mandragory o půlnoci za úplňku někde na Šibeničním vrchu.. (citován příspěvek z diskuse na NR od autora J.C.)

Nebudu daleko pravdy když budu (také drze) tvrdit, že do doby vypuknutí kauzy s Novičokem neměla paní ministryně o nějakém takovém plynu ani ponětí. To jí ovšem nebránilo, aby z titulu své funkce nemystifikovala veřejnost informacemi, které neměla prověřené, natož potvrzené. Smutné na tom je, že tuto lživou informaci či mystifikaci ještě několikrát zopakovala, aby se z této lži nakonec stala pravda (viz prohlášení sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství) A svědomí? Prosím vás, co to je? Pro kariéru je třeba také něco obětovat, třeba i tu čest, morálku a svědomí, hlavně, že cíle bude dosaženo!

Ministr zahraničních věcí do kauzy s Novičokem vstoupil, domnívám se, jako bývalý ministr obrany. Také u něho však výkon této funkce bylo nejen nešťastné, ale naprosto pochybné. Pan Martin Stropnický je původním povoláním herec, který se díky svým neskonalým ambicím a jistým dřívějším rodinným vazbám vydal, po roční diplomatické stáži ve Vídni, na dráhu diplomata. Nic proti tomu, pokud by už jaksi ze zásady u toho ranku zůstal. Pan Stropnický se však po několikerém (letitém) působení v diplomatické funkci vrátil do herecké branže, aby nás oblažoval svými výkony např. jako pan major kriminální služby v seriálu Kriminálka Anděl (to byla zřejmě jeho odborná kvalifikace pro výkon funkce ministra obrany). Ministr zahraničních věcí věděl, proč se angažovat v kauze Novičok, proto také jako bývalý ministr obrany, který snad mohl mít nějaké povědomí o této bojové otravné látce (o čemž však osobně velmi pochybuji), chtěl silou svých slov potvrdit prohlášení paní ministryně Šlechtové, že se Novičok na území ČR nikdy a nikde nevyskytoval. Že lhal, až se hory zelenaly, že vědomě podporoval nepravdivé tvrzení paní Šlechtové, to všechno mělo pro ještě ministra Stropnického svůj význam a cíl. Vždyť už v tu dobu avizoval ukončení výkonu funkce ministra zahraničí s tím, že by chtěl (a také bude) velvyslancovat v Izraeli. Angažování se v kauze Novičoku mělo i z tohoto titulu svůj nemalý význam, lépe se jako nastávající ambasador v Izraeli před politickou reprezentaci USA , NATO a EU nemohl uvést. Nemyslím však, že by mu jeho vědomé lži, nemorální podlézavost, prospěchářská a zkorumpovaná loajalita měla dělat nějaké výčitky svědomí nebo další vrásky. Ostatně těch má na svůj věk víc než dost.

Abych byl objektivní a spravedlivý je třeba poznamenat, že na podobných ryze „prozápadních“ loajálních postojích se podílelo vícero politiků či jiných osobností, což nijak nesnižuje význam postojů a stanovisek výše jmenovaných osob, ale naopak to jen ukazuje jejich vazby na struktury, tendenčně zaměřené na antiruskou politiku . Smutné na tom však je, že i přes tyto trapné, až skandální skutečnosti mají o sobě stále vysoké mínění, jinak by se za své falešné a lživé stanoviska a postoje museli „hanbou propadnout“ (o chůzi „kanálama“ už ani nemluvě). Toto pojednání uzavřu citátem autora diskuzního příspěvku na N.R. pana J.C.: .Pokud ti "naši" pitomci nechtějí přiznat pravdu, musí trapně lhát a odvádět pozornost od podstaty věci. A tohle tu trpíme, tohle tu živíme!

Jiří Baťa

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.