Věra Čáslavská byla bez jakýchkoliv pochybností veleúspěšná sportovkyně, její sportovní sláva však nemohla a také netrvala věčně. Přes její výjimečnost a úspěchy v gymnastické sportu, mělo Československo v tu dobu mnoho stejně vynikajících sportovců, namátkově např. Emil a Dana Zátopkovi, Jarmila Kratochvílová, Jiří Raška, Helena Fibingerová, bratři Pospíšilové, Martina Navrátilová, Ivan Lendl atd., kteří se však zřejmě „ne dostatečně“ výrazně zaangažovali po srpnových událostech, jako V. Čáslavská. Ta, v době své největší slávy, vědoma si popularity nejen mezi občany, ale i mezi představiteli vedení státu, tedy i čelnými funkcionáři KSČ, měla velmi vděčný vztah (logicky vyeskalovaný v rámci silných emocí ze svého úspěchu) ke čtyřem tzv. hrdinům slavného Pražského jara, Alexandru Dubčekovi, Ludvíku Svobodovi, Josefu Smrkovskému a Oldřichu Černíkovi který šel až tak daleko, že jim upřímně, z vděku věnovala miniatury svých olympijských medailí. Setkala se i generálním tajemníkem KSČ a prezidentem G. Husákem. Její setkání s ním je však účelově interpretováno tak, že ji měl přemlouvat k odstoupení od svého podpisu pod výzvu Dva tisíce slov, i když skutečnost je taková, že jí měl osobně gratulovat k úspěchům na OH. Nicméně jí ani na okamžik nebylo proti mysli, že se paktuje s představiteli KSČ, pro kterou po revoluci v listopadu 89 neměla jediného pozitivního slova, ale naopak tvrdého odsouzení. Nicméně satisfakce se jí dostalo právě až díky listopadu 89, kdy na její hrdinské gesto na OH v Mexiku nezapomněl V. Havel a jako přítel ji přijal do kruhu svých příznivců.

Listopad 1989 a Václav Havel, to byla její nová šance, jak se dostat ze svého i vlastní vinou zmařeného života, který následoval po tragické smrti jejího již bývalého manžela Josefa Odložila. Autorka článku v Krajských listech si dala hodně práce, aby Věru Čáslavskou vyvedla v těch nejlepších barvách, ale také s vydatně černým a silně dramatickým pozadím od dob její slávy po listopad 89. Zda v článku zmíněné události jsou dostatečně věrohodná a relevantní je otázka, neboť jsou zde uvedeny i některé dosud málo či vůbec publikované, takřka neznámé děje, skutečnosti a události, které mají za cíl vykreslit a zdramatizovat utrpení V. Čáslavské, které se jí a její rodině údajně dostávalo od alkoholika, násilníka, hrubiána, potažmo manžela a otce dvou dětí, Josefa Odložila, ale také, aby se v očích veřejnosti umocnila její politická angažovanost v 68 roce a později.

V článku jsou rovněž uváděny až neuvěřitelné události ze života Věry Čáslavské, jako např. že před OH v Mexiku gymnastické sestavy, s nimž za pár dnů vyhrála, prý trénovala na větvích (jak asi trénovala skok na koni a pod.?), z hýčkané mezinárodní hvězdy se prý ve své rodině, v manželství s J. Odložilem, proměnila v ponižovanou a bitou ženu, která navíc kvůli svým politickým postojům přišla o zaměstnání a musela se spokojit s místem uklízečky. (Jen pro zajímavost, kde asi? Snad ne na ÚV KSČ?)