V novodobé historii jsme ovšem měli – podle mého názoru – jen dva ministry kultury, hodnými toho jména a to byl Pavel Tigrid a Pavel Dostál. Stále se ale při všeobecném šetření penězi setkáváme s úvahami, zda se vůbec nemá tohle ministerstvo zrušit či sloučit s nějakým jiným úřadem. Při slučování bývá nejčastěji zmiňováno Ministerstvo školství, při rušení se zdůrazňuje nutnost odborné přípravy celé akce.

A teď trochu epiky: již v roce dva tisíce jedenáct, to je za této, Nečasovy vlády, bylo prý místo ministra kultury nabídnuto Ivovi Mathé, když koalice hledala náhradu za Jiřího Bessera. Mathé byl ale tehdy zaneprázdněn akademickými povinnostmi a tak mu nezbývalo nic jiného, než nabídku odmítnout. Avizoval prý tehdy – vzhledem ke svým vazbám na minulého prezidenta - i možný nesouhlas prezidenta Klause s jeho jmenováním. I když jeho zkušenost s řízením České televize, s významnou účastí v Evropské rozhlasové a televizní unii a v neposlední řadě i zkušenost s řízením Kanceláře prezidenta republiky jej právě k této funkci předurčovaly. A nyní padá i ona obava z Klausova odmítnutí, neboť nového ministra kultury bude už jmenovat s největší pravděpodobností prezident Zeman.

To bylo tedy v prosinci dva tisíce jedenáct, ale teď se prý historie opakuje, jen s tím rozdílem, že Ivo Mathé právě skončil ve funkci rektora Akademie múzických umění. Noviny píší, že by tentokrát měl nahradit současnou ministryni, Alenu Hanákovou, pod níž se již nějakou dobu houpe křeslo. Spekuluje se jen o tom, zda ona bude sama rezignovat, či bude odvolána. Předseda Topky Karel Schwarzenberg potvrdil, že s Ivem Mathé v této záležitosti hovořil a on, prý, přestože se jedná vlastně o velmi nevděčný úkol rok a čtvrt před volbami, si to rozmyslí a do týdne, to je pravděpodobně do konce týdne tohoto dá předsedovi Topky vědět.