Zůstane-li v nějakém jednolitém subjektu jakákoli frakce, nevěští to nikdy nic dobrého. To platí i pro ODS. Faktem nicméně zůstává, že pro některé straníky není ODS dostatečně pravicová, krize, nekrize.
Nejsem schopný posoudit, jak moc odstředivá, dezintegrující a pro stranu škodlivá je aktivita bývalého pražského radního a dnes rovněž už bývalého předsedy Občanské demokratické strany v Praze jedenáct, Jiřího Janečka. Nebo zda se jedná jen o osobní ambice. Janeček však - dle tisku -zakládá pravicovou frakci ve straně a má už prý několik desítek zájemců.
Nemá malé cíle. Říká totiž, budeme diskutovat aktuální věci a navrhovat k nim naše řešení z pohledu pravicové politiky, chceme přijít s konkurenčním volebním programem, konec citátu. Chce pracovat i na regionální úrovni, kde budou prý pobočky,aby zmíněná frakce byla zastoupena i v krajích. Poněkud nelogicky – vzhledem ke konkurenčnímu volebnímu programu – však zní jeho prohlášení, že pro volby dva tisíce čtrnáct musí mít volič jeden program a jednotnou vizi.
Pro návrat k pravicovému programu pléduje i poslanec Boris Šťastný i předseda rozpočtového výboru sněmovny Pavel Suchánek. Ani jeden z nich se však do Janečkovy platformy zatím nepřihlásil, i když všichni jsou pro další existenci anonymních akcií.
Pražský primátor Bohuslav Svoboda však osobnost Jiřího Janečka zpochybňuje, neboť – podle Lidových novin – on není zrovna tím, kdo by mohl ODS spasit. Janeček prý soudně vymáhal na jakési podnikatelce v roce dva tisíce dvanáct dva miliony korun, ale sám prý během půjčky oné částky několikrát porušil zákon. Velké pochyby o jeho politických schopnostech vyjádřil i novinář Martin Weiss, neboť Jiří Janeček se prý nacházel mezi kandidáty, kteří byli přeskočeni kroužkováním jiných a tak jej voliči nepustili do sněmovny.
I když nepřeceňujem ambice jednoho politika, zůstává skutečností, že určité pnutí, nebo až rozdíly mezi zásadními pohledy na celkovou společenskou realitu ODS dělí. Je zde totiž dost velká část politiků zastávajících – možná i pod vlivem prezidenta - pozice onoho prvotního, zakladatelského kapitalizmu, který už v žádném vyspělém, moderním západním státě neexistuje. Nejlépe jsme to viděli při projednávání návrhu zákona o anonymních akciích v Poslanecké sněmovně. Osmnáct, to je asi jedna třetina zákonodárců ODS, chtěla akciové společnosti se skrytými majiteli zachovat. Alespoň u firem, které se nezúčastňují veřejných zakázek. Premiér Petr Nečas i šéf poslanců Marek Benda však stáli za vládním návrhem.
Podle návrhu vlády, to je původně Ministerstva spravedlnosti, musí firmy s anonymními akciemi do jednoho roku od účinnosti zákona, provést následující: buď akcie zaknihují do centrálního depozitáře, nebo je uloží do banky, či je změní z akcií na majitele na akcie na jméno. Nové akcie na majitele už nebude možné v budoucnu vydávat. Podle Hany Marvanové však musí následovat i změna v zákoně o veřejných zakázkách, aby firmy, které se o ně ucházejí, rozkryly své vlastnictví až na úroveň fyzických osob. Obdobně dohledatelná by měla být i vlastnická struktura dodavatelů.
Asi třináct tisíc firem musí tak nyní změnit akcie na majitele. Nebude to samozřejmě zadarmo. Nejlevnější variantou je – podle Hospodářských novin – změna na jméno, dražší variantou uložení v Centrálním depozitáři a nejdražší je uložení a správa akcií v bance. Pokud společnost nic z toho nepodnikne, změní se automaticky prvního ledna dva tisíce čtrnáct její akcie na majitele na akcie ne jméno.
Návrh zákona odchází nyní po svém schválení ve sněmovně do Senátu, kde sociální demokraté avizují pozměňovací návrh na možnost uložení akcií v bance. Definitivní přijetí a znění zákona je tudíž stále nejisté.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz