Zpráva o stavu životního prostředí ČR v roce 2010. Je to opravdu škoda, neboť  se dotýká  všech občanů. K materiálu, který popisuje mnoho oblastí životního prostředí,  mám proto několik zásadních i vysvětlujících připomínek.. Jde o  trvající  znečištění ovzduší, které je vedle ekonomiky jedním  z hlavních problémů státu.

Po mnoha miliardových investicích v průmyslu se naše dýchací zóna zbavila zásadních plynných škodlivin i hrubého prachu. V ovzduší však i nadále zůstaly hygienicky závadné mikronové částice polétavého prachu. Polétavý prach  představuje miniaturní tuhé částice, které se liší svou velikostí, chemickým složením i původem. Hlavními zdroji těchto neviditelných prachových částic jsou především spalovací procesy v těžkém průmyslu, to jest v hutích, ve spalovnách odpadů, v teplárnách, elektrárnách či kotelnách, v automobilové a nákladní dopravě i při vytápění  v domácnostech. Mezi města nejvíce zasažená polétavým prachem patří Ostrava, Karviná, Praha, Brno, Olomouc, Ústí nad Labem, Plzeň a řada dalších  regionů.. Vysokým koncentracím polétavého prachu  je  vystaveno přibližně 60 % obyvatel našeho státu.

Aktivní úředníci Evropské unie však v jedné z mnoha směrnic zavedly přísné limity právě pro tyto částice. Nechci se dotknout jejich znalostí. Rozhodně si měli  před vydáním  napřed zjistit, jaké jsou technické možnosti jejich odstraňování u průmyslových podniků i autodopravy.Obdobně nezúčastněně postupovalo i ministerstvo životního prostředí, které přes mnohá upozorňování nechalo ve svatém nadšení schválit limity vládou, bez nezbytného přechodného období.

Polétavý prach se začal na několika stanicích  měřit a vydávat informace pro občany  Samozřejmě tím se vyvolalo mnoho emocí i  dotovaných zdravotních výzkumů, udávajících  negativní dopady na obyvatelstva. Dodnes se v zásadě nepřikročilo k vývoji nezbytných a nových technologií pro jejich filtraci. Bohužel jiným způsobem ovzduší od mikronových částic prachu nezbavíme.

Do vlády předložená zpráva prakticky nic neřeší.. Omezila se pouze na hlavního viníka   stavu. Byla jim dlouhá zima s nepříznivými rozptylovými podmínkami. Docházelo k překročení povolených koncentrací zejména u prachu a sazí, kterým   byla vystavena polovina obyvatel. Viníkem není však pouze počasí, ale i to  že v  žádném případě se vláda ani dotčená ministerstva dosud nezačala zabývat odstraněním stěžejního problému, kterým je zachycení těchto částic. Je to další důkaz  malé schopnosti státní správa řešit problémy.

Píše se rok 2012 a na stavu se nic nezměnilo, k zásadní nápravě se nepřikročilo. Při nejbližších nepříznivých meteorologických podmínkách bude opět zle. Různá těšínská jablíčka, která se budou opět předkládat především občanům v Moravskoslezkém kraji i v dalších krajích nápravu nepřinesou. Vyjednávání s průmyslovými podniky, dotační program na výměnu nových kotlů na spalování uhlí  ani omezování vjezdů aut při inverzi, kdy nefouká vítr,  mnoha body ke zlepšení ovzduší nepřispěje. Takže i další následující zprávy budou pouze konstatovat  dlouhodobě trvající stav. Jak dlouho si to necháme líbit?

Jiří Hanzlíček