Jsme demokratická společnost, šanci by měl dostat každý. Osobně se ale domnívám, že jednou by stačilo, ať se dostane na každého, neboť na jednu funkci je nás mnógo. Podívejte se do Švýcarska na tamní prezidentský kolotoč: každý rok ho tam sedlá někdo jiný a mají se blbě?

Podle posledních zpráv svou kandidaturu odvolal autor tohoto fejetonu. Je to škoda, protože požadovaných 40 let zdárně splňuje dokonce dvojnásobně a taky v brýlích údajně vypadá docela inteligentně. Z těch nejvážnějších pretendentů tedy už zůstávají pouze následující.

Copak je to za kmány, co zuby si brousí na Lány?

Navíc se mírně hroutí naděje některých občanů, aby se mezi adepty vrátil dosud stále značně otřesený JAROMÍR SOUKUP. Ten se mezi ně původně zařadil ve chvílích, kdy se rozhodl z titulu své ředitelské ješitnosti a úsporných důvodů moderovat všechny publicistické pořady, chrlené Televizí Barrandov. Vlastním přičiněním však z listiny zájemců vypadl poté, kdy si ve vlastním ringu před zraky národa udělil pravděpodobně definitivní k. o. Byla to taková nečekaná pecka, že přítomní tři moderátoři, sami sebou považováni za celonárodní elitu této profese, původně přizvaní k tomu, aby se v tomto pořadu vzájemně znemožnili, nakonec šokováni splynuli v dojemném souznění, čímž nastolili otázku, k čemu jsou veřejnosti vlastně v této své formě zapotřebí.

Zaslouženě si ambice dělá MICHAEL KOCÁB, jenž už si atmosféru Hradu kdysi oňuchal. Amatérský budovatel Mostů a reprezentant správných Trendů, bývalý poslanec, jenž od nás hnal realizátory internacionální pomoci sviňským krokem až na Východ. Taky hudebník a skladatel, mezi jehož nejznámější songy patří ten s chytlavým refrénem, oslavujícím vlastní manželku ´Já mám Kocábku náram, náram, já mám Kocábku náramnou´. Na základě zážitků z působení v prezidentově blízkosti se zrodil světový sexy-hit S cizí ženou v hradním pokoji, ty další pak mapují vlastní politickou dráhu (Snaživec, Tatrman), odhalují plánování nového příštího světa v zázemí útulných kaváren (Pražákům je hej) či nestálost panských slibů, jak se na tom sám zblízka podílel (Povídali, že mu hráli).

Do boje o ryze český trůn bude moci vstoupit rovněž vítěz vyřazovacích bojů v rámci tzv. revanšistického (myšleno jako odveta za rok 2018 – pozn. aut., aby ho někdo příp. nežaloval) senátního sdružení neryze česky znějících nažhavenců FISCHER – DRAHOSZ - HILSCHER. Ideovou přípravu, spojenou s výukou české hymny a kvalitním tlumočením, již přislíbil kníže Kcharl von TOP, zatímco zahraniční sponzoring bude jistit kchamarad Posselt von Sudeten. Ze zasvěcených kruhů se však už dnes proslýchá, že opravdu reálnou šanci nemá ani jeden z této trojice neukojitelných politických dobrodruhů. Prý budou do jednoho z bojů předčasně odvoláni kvůli špatné výslovnosti, prý už stačí premiér.

Bude vyvoleným vojáček nový, byť poněkud papírový?

Válečnými půtkami zocelený generál PETR PAVEL by byl bezesporu zjevem na správném fleku. Bývalý předseda vojenského výboru NATO, první ex-komunista a ex-příslušník vojenské rozvědky ČSSR v této (na základě plánů jednoho předchozího prezidenta ČSSR údajně dávno zrušené…) imperialistické mírumilovné alianci, bavil v její bruselské centrále – pokud právě někde neválčili – kolegy náčelníky generálních štábů vzpomínkami na svého otce, jenž se tenkrát jako příslušník vojenské rozvědky (strom neroste daleko od spadlého jablka…) mj. zabýval zachytáváním a analyzováním zpráv - armád NATO.

Nesporný, leč poněkud nakašírovaný elegán, po Ludvíku Svobodovi druhý generál a válečný hrdina na Hradu, by se na známkách vyjímal zvláště v pestrém mundůru Andersenova Vojáčka cínového, zatímco nepříliš jistě by se zřejmě cítil jako prostý Voják papírový. Alespoň to tak naznačuje Okudžavův text: „On toužil zemi změniti, pro všechny štěstí dobýt. Sám ale visel na niti, vždyť byl jen papírový. / Do ohně šel by rád, za jiné, za vás, kdo ví? To by však rozesmálo vás – vždyť byl jen papírový! / Chceš do ohně? Tak běž si, běž! On slůvka nevyslovil, vykročil – shořel. Žádná řež, vždyť by jen papírový“.

Vzhledem k tomu, že se očekává další nekontrolovaný nával zájemců o trasu Hrad - zámek, nelze bohužel ani vyloučit pokračování tohoto informativně kádrovacího materiálu.

Jiří Macků

Článek vyšel na webu krajskelisty.cz, publikováno se souhlasem autora.